V tomto článku budeme analyzovat dopad Plešné jezero na dnešní společnost. Plešné jezero je již léta předmětem zájmu a diskusí a jeho vliv lze pozorovat v různých aspektech každodenního života. V průběhu historie hrál Plešné jezero zásadní roli ve formování kulturních identit, v politickém rozhodování a ve vývoji mezilidských vztahů. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé pohledy na Plešné jezero a jeho význam v současném světě. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a objektivní vizi dopadu Plešné jezero, aby podnítil kritickou a konstruktivní reflexi tohoto problému, který je dnes tak důležitý.
Plešné jezero | |
---|---|
![]() Plešné jezero od Stifterova památníku | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Prachatice |
Obec | Nová Pec |
Katastry | Nová Pec |
![]() ![]() Plešné jezero | |
Zeměpisné souřadnice | 48°46′35″ s. š., 13°51′55″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 7,48 ha |
Objem | 617 000 m³ |
Max. hloubka | 18,3 m |
Ostatní | |
Typ | ledovcové jezero |
Nadm. výška | 1090 m n. m. |
Pobřeží | 1242 m |
Odtok vody | Jezerní potok |
DIBAVOD ID | 404010046001.0 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plešné jezero (dříve Plekenštejnské jezero, něm. Plöckensteinsee nebo Plöckensteiner See) je ledovcové jezero v Národním parku Šumava,[1] a to v Jihočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³.
Morénová hráz je vysoká 30–40 m, kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu nejvyšší hory na české straně Šumavy Plechého. Příkré závěrové stěny kotle s obnaženými skalami a suťovými proudy dosahují téměř k jeho vrcholu. Jezerní stěna je vysoká 260 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1 km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz.
V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Správa Národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru byl alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu, stojí Stifterův památník, ke kterému vede od jezera naučná stezka Zážitková NS Duch pralesa.[2][3]
Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V letech 1789–91 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu na ní byla vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro umožnění plavení dříví ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Celkem bylo možné z jezera vypustit 177 tisíc m² vody.
V září a říjnu 1935 byla prováděna hydrotechnická měření v souvislosti se stavbou chaty u Plešného jezera. Původním účelem bylo zjistit, zda by bylo možné využít odtoku z jezera pro výrobu elektřiny pro chatu. Bylo však zjištěno, že průtočná kapacita nestačí ani pro pohon malé turbíny, nemá-li být zároveň zmenšeno výtokové množství pro napájení Schwarzenberského kanálu v době plavení. Měřila se výška vodní hladiny a všechny činitelé, kteří mají vliv na její stav, tzn. přítoky, vodní srážky a vypouštění z jezera. Zajímavostí je, že při silnějším větru byly pozorovány znatelné výkyvy hladiny. Asi v minutových intervalech stoupala a klesala bez ohledu na vlnění o 18 cm. V polovině devadesátých let dvacátého století došlo k neovladatelnému snížení hladiny v místě neodborně postaveného výpustního zařízení. Správa Národního parku Šumava zadala opravu hráze, při níž bylo provedeno v roce 1999 její zatěsnění injektáží betonem. Byl opraven odtok z jezera, aby nemohlo dojít k opětnému úniku vody z jezera. Pod výpustním zařízením zřídil Hydrobiologický ústav měrný profil, na kterém se automaticky zaznamenává odtok z jezera. Na hrázi je umístěna malá meteorologická stanice, která registruje podobné údaje jako ve třicátých letech.
Na hladině jezera se vyskytují převážně zelené řasy (Monoraphidium sp.) a sinice (Pseudanabaena sp., Limnothrix sp.). Plavuně zastupuje v rámci Česka endemicky šídlatka ostnovýtrusá.
Českým endemitem je i korýš skákavka (Heterocope saliens).
Pleso je přístupné pěšky po celý rok.