Plazmodezma
Dnes je Plazmodezma tématem velkého významu a zájmu společnosti. Jeho dopad se odráží v různých oblastech, od politiky po technologie, včetně kultury a ekonomiky. Plazmodezma rozpoutal vášnivé diskuse, změnil způsob, jakým lidé vidí svět, a zpochybnil zavedené struktury. V tomto článku do hloubky prozkoumáme vliv Plazmodezma na naše životy a jak utvářela naše vnímání světa kolem nás. Od svých počátků až po současný dopad zanechal Plazmodezma v moderní společnosti nesmazatelnou stopu.
Plazmodezma (množ. č. plazmodezmata nebo plazmodezmy) je mikroskopický kanál na buněčné úrovni v rostlinných pletivech. Jeho funkcí je transport a komunikace mezi sousedními buňkami přes jejich buněčné stěny.
Na rozdíl od živočichů jsou buňky rostlin obklopené tuhou buněčnou stěnou z polysacharidů. Sousední buňky jsou kvůli tomu odděleny párem buněčných stěn a navíc střední lamelou. Přestože jsou buněčné stěny částečně propustné, lepší transport je zajištěn právě plasmodezmaty.
Plazmodezmata se skládají ze tří vrstev: cytoplazmatické membrány, rukávu plazmy (tzv. cytoplasmic sleeve) a desmotubulu (trubice endoplazmatického retikula).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plasmodesmata na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plazmodezma na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Plasmodesmy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
