V dnešním světě získal Platýsovití nebývalý význam. Ať už na osobní, profesní, společenské nebo politické úrovni, Platýsovití hraje zásadní roli v našem každodenním životě. V průběhu historie byl Platýsovití předmětem studia, debat a obdivu, ale nikdy předtím nezaujal tak prominentní místo ve společnosti jako dnes. Od svých počátků až po současnost se Platýsovití vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám, kterým v průběhu času čelil. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Platýsovití na různé aspekty každodenního života a jak ovlivnil způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás.
![]() | |
---|---|
![]() platýs velký (Pleuronectes platessa) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Nadřád | kostnatí (Teleosteii) |
Řád | platýsi (Pleuronectiformes) |
Čeleď | platýsovití (Pleuronectidae) Cuvier, 1816 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Platýsovití (Pleuronectidae) je čeleď převážně mořských paprskoploutvých ryb, z řádu platýsů obývající zejména mořské dno od vod pobřežních po hloubky až 1800 m v chladných i teplých vodách. Čeleď zahrnuje 104 druhů ve 40 rodech. Živí se zejména jinými rybami a plži. Dosahují hmotností od několika gramů do desítek kilogramů a jsou hospodářsky významnou kategorií ryb.
Platýsovití se během života pohybují jednou stranou k mořskému dnu, v jejich případě vždy levou. Na druhou stranu těla se přesouvá druhé oko tedy na pravou. Nazývají se tedy též pravoocí platýsi. Mají diskovité tělo a s drobnými šupinami. Spodní, levá neboli slepá strana je obvykle bílá a svrchní pravá strana má barvu odvozenou od barvy mořského dna, do kterého se často zahrabávají.
Vyskytují se v teplých i chladných mořích.