Pjotr Fjodorovič Anžu
V současnosti je Pjotr Fjodorovič Anžu tématem, které zaujalo mnoho lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro technologie, Pjotr Fjodorovič Anžu vyvolal neustálý dialog a debatu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pjotr Fjodorovič Anžu a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od své historie až po potenciální budoucnost má Pjotr Fjodorovič Anžu moc změnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Doufáme, že prostřednictvím hloubkové analýzy poskytneme jasnější pohled na Pjotr Fjodorovič Anžu a jeho dnešní důležitost.
| Pjotr Fjodorovič Anžu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. února 1796 Vyšnij VoločokRuské impérium |
| Úmrtí | 12. října 1869 (ve věku 73 let) Petrohrad Ruské impérium |
| Místo pohřbení | Smolenský luterský hřbitov |
| Alma mater | Akademie námořní stráže |
| Povolání | objevitel a voják |
| Ocenění | Řád sv. Jiří 4. třídy Řád Spasitele |
| Děti | Alexandra Petrovna Anžu |
| Rodiče | Fjodor Andrejevič Anžu |
| Příbuzní | Vladimir von Notbek (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pjotr Fjodorovič Anžu (rusky Пётр Фёдорович Анжу; 15. únorajul./ 26. února 1796greg. Vyšnij Voločok – 12. říjnajul./ 24. října 1869greg. Petrohrad)[1] byl ruský admirál (1866), člen rady ministra státního majetku a polárník.
Jeho děd, Andrian-Jean Anjou, byl rodák z Francie, který se usadil v Moskvě ve druhé polovině 18. století a jeho otec, Fjodor Andrejevič Anjou, získal ruské občanství a byl uznávaným moskevským lékařem.
V roce 1819 nebo 1820 se stal svobodným zednářem v petrohradské lóži.
V letech 1821–1823 vedl průzkum severosibiřského pobřeží (tzv. Usťjanovská expedice) mezi Oleňkem a Indigarkou. Zmapoval Novosibiřské ostrovy, objevil severní pobřeží Kotělného ostrova a malý ostrov Figurina. Se psím spřežením projel více než 10 000 km, na člunu přes 4 000 km. Jeho výzkumy daly první přesný obraz Novosibiřských ostrovů a pobřežnímu úseku mezi Janou a Indigarkou.[2]
Roku 1825 prováděl topografický průzkum Usť-Urtu, jako první změřil vzdálenost mezi Aralským jezerem a Kaspickým mořem a jejich výšku.
Jeho jméno nese severní skupina Novosibiřských ostrovů – Anžuovy ostrovy (Острова Анжу).
Roku 1827 se vyznamenal v bitvě u Navarina.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Анжу, Пётр Фёдорович na ruské Wikipedii.
- ↑ Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo АНЖУ́. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-21. (rusky)
- ↑ PASECKIJ, V. M. Pjotr Anžu. 1. vyd. Moskva: , 1958. (rusky)
- ↑ HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979. 288 s. S. 18.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjotr Fjodorovič Anžu na Wikimedia Commons
