Pivo plzeňského typu

V dnešním článku se ponoříme do tématu Pivo plzeňského typu, problému, který v poslední době upoutal pozornost mnoha lidí. Od jeho počátků až po jeho význam v dnešní společnosti se ponoříme do jeho různých aspektů, abychom pochopili jeho význam a dopad v různých oblastech. Pivo plzeňského typu je téma, které přitahuje velký zájem díky své relevanci v každodenním životě a v tomto článku plně prozkoumáme jeho důsledky v různých kontextech. Připravte se na vstup do vzrušujícího světa Pivo plzeňského typu a objevte vše, co toto téma nabízí!

ikona
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.
Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.
Plzeňský Prazdroj v originálních sklenicích.

Jako pivo plzeňského typu se označuje světlé spodně kvašené pivo vařené dle plzeňské receptury. Pivovarské kvasinky plzeňského piva vznikly jako hybrid kvasinek Saccharomyces cerevisiae před 500 lety.[1] Od ostatních ležáků se liší především výraznější chmelovou chutí.

Historie

Příklady německých pilsenerů

V 16. století byl vydán v českých zemích zákon o čistotě vaření piva.[2]

V roce 1839 rozhodla plzeňská městská rada o založení pivovaru, vznikl tak Měšťanský pivovar Plzeň. Protože se v něm mělo vařit pivo bavorského typu, byl jako sládek najat vyhlášený bavorský odborník Josef Groll z Vilshofenu (1813–1887). Ten ovšem nepočítal se specifiky místních surovin (měkká plzeňská voda, žatecký chmel, světlejší slad připravovaný anglickou technologií), a tak jako první várku 5. října 1842 vyrobil pivo zcela originální, jasné a zlatavé barvy. Sklidil s ním značný úspěch a receptura se velmi rychle ujala.

Industrializace a s tím související rozvoj dopravy v 19. století významně napomohl rozšíření plzeňského piva. V roce 1853 se točilo již v 35 pražských hostincích, v roce 1856 se dostalo do Vídně a roku 1862 bylo možno napít se jej až v Paříži. Obchodní úspěch vedl k vytvoření ochranné známky Pilsner Bier (Plzeňské pivo), registrované 1. března 1859 u Obchodní a živnostenské komory v Plzni, a později v roce 1898 Prazdroj – Urquell (dnes Pilsner Urquell).

Ani ochranná známka však nezabránila, aby se jiní nesnažili zneužít věhlasu plzeňského piva. Precedentní je případ sládka Haase z Reibachu, který prodával ve Švýcarsku své pivo pod značkou Haas-Pilsner-Bier. Plzeňský pivovar jej v roce 1892 žaloval, ale curyšský soud rozhodl ve prospěch Haase s odůvodněním, že Pilsner je vlastně druh piva. Ve sporu s bitburským pivovarem roku 1908 bylo toto rozhodnutí potvrzeno soudem v Kolíně nad Rýnem, ten ale trval na jasném označení původu, a tak se dotyčné pivo dodnes jmenuje Bitburger Pils. Tím si plzeňské pivo definitivně vysloužilo oficiální uznání.

Současnost

Pivo plzeňského typu si stále udržuje vysokou popularitu a vaří se nyní prakticky po celém světě. Pivovarnická asociace v současné době rozlišuje tři typy plzeňského piva:

  • Plzeňské německého stylu: Pivo světlé slámové či zlaté barvy, dobře prochmelené až velmi hořké.
  • Plzeňské českého stylu: Pivo zlaté, plné barvy, středně hořké, ale výrazného aroma.
  • Plzeňské evropského stylu: Pivo sladké, málo prochmelené. Může být vyráběno i z jiného než ječného sladu.

Reference

  1. ↑ Delft University of Technology. All pilsner yeast strains originate from a single yeast ancestor. phys.org . 2019-12-03 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Divotvorný hrnec plný piva : Historie.cs na webu České televize

Externí odkazy