Piranský záliv

V dnešní době je důležitost Piranský záliv v našem každodenním životě nepopiratelná. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na společnost nebo jeho vlivu na různé aspekty našich životů, Piranský záliv upoutal pozornost a zájem mnoha lidí po celém světě. V tomto článku plně prozkoumáme vše, co Piranský záliv představuje, jeho vývoj v čase a jeho relevanci dnes. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty, díky nimž je Piranský záliv velmi důležité a zajímavé pro široké publikum. Přidejte se k nám na této cestě historií, významem a relevanci Piranský záliv a pojďme společně objevit, proč je to téma, které si zaslouží naši pozornost.

Piranský záliv
Zeměpisné souřadnice45°30′16″ s. š., 13°33′43″ v. d.
Nadřazený celekTerstský záliv
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Map
Předmět mezinárodního sporu

Piranský záliv (slovinsky Piranski zaliv, chorvatsky Piranski zaljev nebo Savudrijska vala, italsky Baia di Pirano) je záliv na severu Jaderského moře. Je součástí Terstského zálivu. Vymezují jej linie od Savudrijského mysu a Madonského mysu. Jeho plocha je cca 19 km².

Nese název podle přístavního města Piran na slovinském území. Kromě něj se v zálivu nacházejí ještě města Portorož a Lucija. Do Piranského zálivu ústí jediná řeka (Dragonja) a jejím ústím prochází chorvatsko-slovinská hranice. V ústí řeky se také nacházejí Sečoveljské soliny. Sůl se těží v této oblasti již po dvanáct století. Ekonomický význam kromě těžby soli má v zálivu také rybářství a turistika.

Záliv vznikl během poslední doby ledové, kdy bylo mělké údolí řeky zaplaveno stoupající hladinou Jaderského moře.

Územní spor

Záliv je od roku 1991 předmětem mezinárodního sporu mezi Slovinskem a Chorvatskem o zajištění přístupu ze slovinských pobřežních vod do mezinárodních vod. Spor vznikl poté, co musely být stanoveny hranice mezi jednotlivými bývalými republikami socialistické Jugoslávie na moři. Chorvatská strana navrhovala, aby tato hranice procházela v ose ústí řeky Dragonje směrem na severozápad, což by Slovinsko zbavilo přístupu k mezinárodním vodám. Slovinská strana sporu apelovala na dodržování Úmluvy OSN o mořském právu. V roce 2001 obě strany dosáhly kompromisu, nicméně chorvatský parlament návrh odmítl.

V roce 2008 byl tento spor důvodem pro dočasné zastavení přístupových rozhovorů Chorvatska při vstupu do Evropské unie. V roce 2017 arbitrážní soud v Haagu rozhodl, že Slovinsko má právo na přístup do mezinárodních vod přes chorvatské teritoriální vody.

Odkazy

Externí odkazy