Pierre Auger
V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pierre Auger, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Pierre Auger zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Pierre Auger relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Pierre Auger s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.
| Pierre Auger | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 14. května 1899 Paříž |
| Úmrtí | 24. prosince 1993 (ve věku 94 let) 14. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Clairefontaine-en-Yvelines |
| Alma mater | École normale supérieure Přírodovědecká fakulta v Paříži |
| Povolání | fyzik |
| Zaměstnavatelé | Pařížská univerzita Chicagská univerzita UNESCO |
| Ocenění | Prize Louis Ancel (1926) Cena tří fyziků (1967) cena Kalingy (1971) komandér Řádu akademických palem velkokříž Řádu čestné legie |
| Rodiče | Victor Auger |
| Příbuzní | Daniel Auger (bratr) Francis Perrin (švagr) David Perrin (synovec) Olivier Pagès (synovec) |
| Funkce | prezident (Národní centrum kosmického výzkumu; 1961–1962) ředitel (European Space Research Organisation; 1964–1967) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pierre Victor Auger (14. května 1899 Paříž – 25. prosince 1993) byl francouzský fyzik. Zabýval se atomovou, jadernou fyzikou a studiem kosmického záření.
Vyučoval na katedře teoretické fyziky a astrofyziky, později na katedře kvantové fyziky a fyziky teorie relativity. Auger byl prvním ředitelem Evropské rady kosmického výzkumu, jedné z organizací, ze kterých později vznikla agentura ESA. Podílel se také na založení mezinárodních organizací CERN a UNESCO.
Vědecké objevy
Jeho jménem je označován Augerův jev, při němž atomy emitují tzv. Augerovy elektrony, ačkoliv tento proces objevila již o několik let dříve rakouská fyzička Lise Meitnerová.
Významný je jeho přínos v oblasti výzkumu kosmického záření. V roce 1937 pozoroval, že proud částic kosmického záření je větší směrem od západu, a že dva od sebe vzdálené Geigerův–Müllerovy detektory dávají větší četnost současných impulsů než by odpovídalo náhodným koincidencím. Jev sice byl naměřen již dříve, ale Auger jej jako první správně intepretoval tak, že vysokoenergetické primární kosmické částice interagují s jádry prvků ve výšce atmosféry a iniciují kaskádu sekundárních interakcí, které vedou ke spršce elektronů a fotonů dopadající na povrch Země.[1] Jeho jméno nese také největší zařízení pro detekci kosmického záření – Observatoř Pierra Augera v Argentině.
Reference
- ↑ GRYGAR, Jiří. Kosmické záření vysokých energií . 2007-10-30 . Čas 5:50 od začátku stopáže. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Auger na Wikimedia Commons - Fotografie Piera Augera
