V tomto článku se ponoříme do tématu Piazza Armerina, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Piazza Armerina je předmětem studia a debat po mnoho let a jeho vliv sahá do různých oblastí každodenního života, od kultury po politiku a technologie. Na těchto stránkách se blíže podíváme na různé aspekty Piazza Armerina a na to, jak se v průběhu času vyvíjel. Kromě toho prozkoumáme jeho roli při utváření našeho dnešního světa a jak by to mohlo ovlivnit budoucnost. Připravte se ponořit se do fascinující cesty po Piazza Armerina a objevte vše, co se o tomto tématu dá vědět.
Piazza Armerina | |
---|---|
![]() Piazza Armerina – panorama města. | |
Poloha | |
Souřadnice | 37°23′ s. š., 14°22′ v. d. |
Nadmořská výška | 697 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Piazza Armerina | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 304,5 km² |
Počet obyvatel | 20 642 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 67,8 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0935 |
PSČ | 94015 |
Označení vozidel | EN |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piazza Armerina je italské město, součást volného sdružení obcí Enna v autonomní oblasti Sicílie. V roce 2019 zde žilo 21 439 obyvatel
Piazza Armerina leží 32 km jižně od Enny ve vulkanickém pásmu. Obyvatelé pracují hlavně v zemědělství (pěstování oliv, vinařství), v oděvním a stavebním odvětví průmyslu a v cestovním ruchu.
Do okresu Piazza Armerina patří obce Monte s Colle Mira, Floristella, Grottacalda, Polleri, Santa Croce, Ileano, Azzolina, Farrugio a Serrafina. Sousedními obcemi jsou Aidone, Assoro, Barrafranca, Caltagirone (CT), Enna, Mazzarino (CL), Mineo (CT), Mirabella Imbaccari (CT), Pietraperzia, Raddusa (CT), San Cono (CT), San Michele di Ganzaria ( CT) a Valguarnera Caropepe.
Oblast byla osídlena lidmi od prehistorických dob. V obci byly nalezeny archeologické pozůstatky pravěké osady, na vrchu byla nekropole osady Hybla Geleatis z 8. století před naším letopočtem, podle arabského nápisu 'Iblâtasah obsazená Araby. Římané se zde usadili v době helénské, jak dosvědčuje blízká Villa Romana del Casale.
Roku 1076 obec dobyli Normané pod vedením Rogera I. a osvobodili ji od Arabů. V roce 1161 se na hoře usadili Langobardi, kteří za vlády Viléma I. a Viléma II. sídlo přestavěli na svou sicilskou metropoli, pochvalně označovanou nobilissimum Lombardorum oppidum. Během 13. až 14. století, po získání městských práv a opevnění hradební zdí se město rychle rozrůstalo, že brzy nemohlo pojmout všechny nově obydlené lokality a rozrostlo se na okolní kopce a svahy. V roce 1296 se zde sešel sicilský parlament. Za vlády Bourbonů se město od roku 1817 stalo sídlem biskupství.
Po zrušení zdejších minerálních lázní byly v letech 1969–1971 zrušeny také železniční tratě a od té doby se do města lze dostat pouze po silnici, odbočkou z dálnice Katánie-Palermo. Veřejná autobusová doprava funguje omezeně, pouze pro dopravu místních obyvatel do práce.