Význam Pištín v dnešní společnosti je nepopiratelný. Pištín je již dlouho předmětem zájmu a diskusí mezi odborníky i běžnými občany. Ať už kvůli svému významu v populární kultuře, jeho dopadu na ekonomiku nebo jeho vlivu na každodenní životy lidí, Pištín se ukázal jako velmi důležité téma. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy na Pištín s cílem lépe porozumět jeho roli ve společnosti a jeho dopadu na naše životy.
Pištín | |
---|---|
![]() Kostel sv. Vavřince | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Zliv |
Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°2′45″ s. š., 14°20′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 662 (2024)[1] |
Rozloha | 14,03 km²[2] |
Nadmořská výška | 398 m n. m. |
PSČ | 373 46 |
Počet domů | 258 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Pištín Pištín 33 373 46 Pištín [email protected] |
Starosta | Jaroslav Havel |
Oficiální web: www | |
![]() | |
![]() ![]() Pištín | |
Další údaje | |
Kód obce | 535991 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pištín je obec ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, zhruba 3,5 km jihozápadně od Zlivi a 13 km severozápadně od Českých Budějovic, u silnice I/20, která spojuje toto krajské město a Vodňany. Žije zde 662[1] obyvatel. Pištín patří mezi devět historických vesnic, počítaných k oblasti tzv. Zbudovských Blat.
Obec Pištín se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích:
První písemná zmínka o Pištíně (Piechin) pochází z roku 1261, kdy se připomíná zdejší plebán Václav. Dle jazykovědce Antonína Profouse pochází název vsi od osobního jména Piesta (Písta). Podle urbáře pánů z Hradce, který vznikl před rokem 1592, byla v Pištíně rychta, pod kterou patřily Češňovice, Záluží, Břehov a Jaronice. V předbělohorské době byli v Pištíně kališníci. Pištínské matriky zachránil při požáru fary v roce 1752 farář Josef Schneltzer, rodák z Chvalšin, který za dva roky na to na následky zdravotního postižení, vzniklého požárem, umřel.[4] V roce 1833 navštívil obec císař František I. s chotí.[5] V červnu 1924 se zde na své cestě do Českých Budějovic zastavil prezident republiky T. G. Masaryk.[6]
Škola se v Pištíně poprvé připomíná v roce 1641. Její historie se uzavřela roku 1977, kdy začala zdejší děti dojíždět za vyučováním do Zlivi. Budova školy je dnes sídlem obecního úřadu.
Po zrušení poddanského vztahu ke schwarzenberskému panství Hluboká nad Vltavou tvořil Pištín v letech 1850 až 1976 samostatnou obec, v období od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 byl spolu se svými osadami připojen k městu Zliv, status obce znovu nabyl ke dni 24. listopadu 1990. V letech 1943-45 patřila k Pištínu osada Malé Chrášťany. V roce 1960 byly k obci připojeny Češnovice, Pašice a Zálužice.[7]
V roce 1992 byl vybudován vodovod, napájený z vodní nádrže Římov, roku 1994 provedena plynofikace obce.