V tomto článku budeme analyzovat dopad Phill Niblock na dnešní společnost. Phill Niblock je již léta předmětem zájmu a diskusí a jeho vliv lze pozorovat v různých aspektech každodenního života. V průběhu historie hrál Phill Niblock zásadní roli ve formování kulturních identit, v politickém rozhodování a ve vývoji mezilidských vztahů. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé pohledy na Phill Niblock a jeho význam v současném světě. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a objektivní vizi dopadu Phill Niblock, aby podnítil kritickou a konstruktivní reflexi tohoto problému, který je dnes tak důležitý.
Phill Niblock | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Narození | 2. října 1933 Anderson |
Úmrtí | 8. ledna 2024 (ve věku 90 let) New York |
Žánry | experimentální hudba |
Povolání | hudební skladatel, filmový režisér, fotograf |
Aktivní roky | od 60. let |
Vydavatelé | Blast First Umland Records |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium |
Sídlo | New York |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Phill Niblock (2. října 1933[1] – 8. leden 2024[2]) byl americký hudební skladatel, experimentální filmový režisér a fotograf.
Narodil se v Andersonu v Indianě, studoval ekonomii na Indianské univerzitě,[3] a od roku 1958 působil v New Yorku, kde se věnoval fotografování (mj. hudebníků) a natáčení krátkých experimentálních filmů.[4] Hudbě se začal věnovat v roce 1968 bez jakéhokoliv vzdělání. Pracoval s minimalistickou hudbou, jeho skladby bývaly dlouhé, využívaly prodlevy (drone), často atonální ladění. Má na kontě desítky alb, jeho hudbu hráli například Thurston Moore a Lee Ranaldo ze Sonic Youth, David Soldier a Soldier String Quartet, violoncellista David Gibson, Ulrich Krieger, a Susan Stenger a Robert Poss, členové kapely Band of Susans.[5] Několik jeho děl v premiéře dirigoval Petr Kotík. V roce 2014 obdržel Cenu Johna Cage.[6]