V dnešním světě se Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už pro svůj dopad na společnost, technologie, zdraví nebo kulturu, Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře vyvolal vášnivé debaty a hluboké analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře, prozkoumáme jeho vývoj v čase, jeho vliv na různé aspekty každodenního života a budoucí perspektivy, které přináší. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se dnes pokusíme osvětlit toto fascinující a aktuální téma.
Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() | |
Smluvní stát | ![]() |
Souřadnice | 61°43′48″ s. š., 36°0′46″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iv |
Odkaz | 1654 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2021 (44. zasedání) |
Petroglyfy u Oněžského jezera a Bílého moře je název jedné z položek Světového kulturního dědictví v Rusku. Sestává z 4500 petroglyfů zachycených ve skalách během neolitického období (před 6 až 7 tisíci let) na území dnešní republiky Karélie. Je to jedna z největších lokalit v Evropě s petroglyfy, které dokumentují neolitickou kulturu ve Fennoskandinávii. Památka UNESCO je tvořena 33 skalními bloky ve dvou oddělených lokalitách: 22 skupin u Oněžského jezera a 11 u Bílého moře. U Oněžského jezera bylo nalezeno více než 1200 obrazů, převážně zobrazují ptáky, zvířata, napůl lidské, napůl zvířecí postavy a geometrické tvary. U Bílého moře je zdokumentováno přes 3400 prvků skalního umění, zobrazujících většinou výjevy z lovu či plavby, nebo obtisky zvířecích i lidských nohou. Vykazují uměleckou kvalitu a jsou důkazem kreativity autorů z doby kamenné. Petroglyfy vznikaly v blízkosti osad a pohřebišť.