Petr z Prachatic

Ve světě Petr z Prachatic je vždy možné objevovat a prozkoumávat nekonečné aspekty. Ať už se jedná o osobu, téma, rande nebo jakékoli jiné související téma, vždy existují nové pohledy a přístupy k analýze. Proto je tak fascinující ponořit se do vesmíru Petr z Prachatic, prozkoumat jeho mnoho aspektů a dozvědět se více o všem, co může nabídnout. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Petr z Prachatic, prozkoumáme jeho různé aspekty a objevíme vše, díky čemu je tak fascinující a podmanivý.

Petr z Prachatic
Busta Petra z Prachatic z konce 19. století (autor: Bohuslav Schnirch)
Busta Petra z Prachatic z konce 19. století (autor: Bohuslav Schnirch)
Narození14. století
Prachatice
Úmrtíúnor 1429
Vídeň
Povoláníarchitekt
Funkcestavební mistr (1404–1429)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vídeňská katedrála, jejímž stavbyvedoucím byl v letech 1404–1429
Maria am Gestade

Petr z Prachatic († únor 1429, Vídeň; německy Peter von Prachatitz) byl česko-rakouský stavitel, architekt a kameník patřící k parléřovské huti. Působil v Praze a ve Vídni.[1] Je mu připisováno autorství západního průčelí vídeňského kostela Maria am Gestade a některých částí svatoštěpánské katedrály.[2]

Život

Vyučil se v Parléřově huti na stavbě katedrály sv. Víta v Praze, kde také vstoupil do profesního cechu sv. Lukáše. Po roce 1400 přišel do Vídně jako jeden ze žáků Petra Parléře, zvaných Panicové z Prahy (Die Junker von Prag), [3] na stavbu vídeňské katedrály. Tam pracoval nejdříve pod vedením stavitele Václava Parléře, syna Petra Parléře. Když po jeho smrti v roce 1404 převzal vedení stavby, upravil projekt na konstrukci rozestavěné jižní věže tak, aby se po patrech postupně zužovala a dosáhla tak větší výšky (po dokončení měřila 134,5 metru). V roce 1426 začal ubourávat románskou hlavní loď kostela a pod jeho vedením byl stavěny zdi nové hlavní lodi. Dokončení jižní věže se už nedožil, zemřel ve Vídni mezi 5. a 19. únorem 1429.[1] Jižní věž roku 1433 dokončil jeho nástupce Jan z Prachatic (o jejich případném příbuzenství lze pouze spekulovat, prameny o tom mlčí).[4]

Pravděpodobně z Prahy do Vídně přinesl typ vysokého okna s hlubokým ostěním a kružby s vykrojenými plaménky. Tyto motivy se v Praze uplatnily ve spodních partiích věže svatovítské katedrály nebo na průčelním okně Týnského chrámu. Petr z Prachatic je ve Vídni použil jak na Svatoštěpánské katedrále, tak na západní fasádě kostela Maria am Gestade.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Peter von Prachatitz . Wien Geschichte Wiki . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19. (německy) 
  2. ↑ NĚMEC, Richard. Peter von Prachatitz als Urheber des Wiener Planes Inv. Nr. 16 817. Eine Typus- und Motivanalyse . Ústav dejín umení . Dostupné online. 
  3. ↑ Josef Neuwirth, Die Junker von Prag. Prag 1894
  4. ↑ Hans von Prachatitz . Wien Geschichte Wiki . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-11. (německy) 

Literatura

  • Josef Neuwirth: Peter Parler von Gmünd, Dombaumeister in Prag, und seine Familie: ein Beitrag zur deutsch-österreichischen Künstlergeschichte. Praha 1891
  • Josef Neuwirth: Die Junker von Prag. Praha 1894
  • Karl Maria Swoboda, Peter Parler. Dombaumeister und Bildhauer, Anton Schroll und Co., Wien 1940

Externí odkazy