Perfluoruhlovodíky

V současném světě se Perfluoruhlovodíky stal tématem neustálého zájmu a debat. Jeho význam pokrývá více oblastí, od technologie po kulturu, včetně ekonomiky a politiky. Perfluoruhlovodíky upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a vyvolal smíšené názory. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Perfluoruhlovodíky a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho možné dlouhodobé důsledky se ponoříme do hluboké a pečlivé analýzy, abychom lépe porozuměli tomuto fenoménu, který je dnes tak všudypřítomný.

Beaker with two layers of liquid, goldfish and crab in top, coin sunk in the bottom
Nemísitelné vrstvy barevné vody (nahoře) a mnohem hustšího perfluorheptanu (dole) v kádince; zlatá rybka a krab nemohou proniknout rozhraním; mince zůstávají dole.

Perfluoruhlovodíky[1] či perfluorované uhlovodíky[2], zkratkou PFC (z anglického pojmu perfluorocarbons), jsou organofluorové sloučeniny sumárního vzorce Cx Fy, tj. obsahují pouze uhlík a fluor. Terminologie se přesně nedodržuje a mnoho dalších organických sloučenin obsahujících fluor se nazývá perfluorované uhlovodíky. Sloučeniny s předponou perfluor- jsou uhlovodíky, včetně těch s heteroatomy, kde všechny C-H vazby byly nahrazeny vazbami C-F. Perfluorované uhlovodíky zahrnují perfluoralkany, fluoralkeny, fluoralkyny a perfluoraromatické sloučeniny. Fluorované uhlovodíky a jejich deriváty (perfluorované sloučeniny) se používají jako fluoropolymery, chladiva, rozpouštědla, nepromokavé membrány pro oblečení či anestetika. Známým příkladem těchto sloučenin je např. teflon.

Odkazy

Reference

  1. Perfluoruhlovodíky . CENIA a Ministerstvo životního prostředí . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-24. 
  2. Perfluorouhlovodíky (PFC) . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-03. 

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fluorocarbon na anglické Wikipedii.