V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Pavrankovití. Od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času prozkoumáme každý aspekt Pavrankovití a jeho dopad na společnost. Prostřednictvím různých pohledů a podrobného rozboru se pokusíme osvětlit toto dnes tak aktuální téma. Pavrankovití je předmětem intenzivních debat a sporů a naším cílem je poskytnout komplexní pohled, který vybízí k zamyšlení a debatě. Pavrankovití je bezpochyby téma, které si zaslouží, aby se mu věnovalo vážně a pečlivě, a jsme si jisti, že tento článek bude velmi zajímat všechny naše čtenáře.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
Podtřída | Ostariophysi |
Nadřád | kostnatí (Teleostei) |
Řád | ropušnicotvární (Scorpaeniformes) |
Čeleď | pavrankovití (Abyssocottidae) Berg, 1907 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavrankovití (Abyssocottidae) je čeleď paprskoploutvých sladkovodních ryb z řádu ropušnicotvární (Scorpaeniformes). Jedná se o endemickou skupinu ze sibiřského jezera Bajkal.
Tyto ryby většinou žijí v hloubce pod 170 m. Čeleď tvoří 24 zástupců v 7 rodech. Patří sem například pavranka Korotněfova či pavranka Boulengerova, které patří mezi nejhlouběji žijící sladkovodní ryby. Jezero Bajkal je nejhlubší jezero na Zemi (1642 m).
Jsou relativně podobné rybám z čeledi vrankovití. Mají velkou hlavu a ústa, široké prsní ploutve, dvě hřbetní ploutve, z toho první je malá a tvořená tvrdými paprsky, druhá je tvořena především z delších měkkých paprsků.
Dorůstají až do velikosti 20 cm.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Abyssocottidae na anglické Wikipedii a Abyssocottidae na italské Wikipedii.