V dnešním světě je Pavel Balík relevantní téma, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, pohlaví a prostředí. Důležitost řešení tohoto problému spočívá v jeho vlivu na různé aspekty každodenního života, od fyzického a emocionálního zdraví až po sociální a ekonomický rozvoj. V průběhu historie byl Pavel Balík předmětem rozsáhlého výzkumu a debat, které daly vzniknout široké škále pohledů a přístupů, jak k němu přistupovat. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pavel Balík, od jeho počátků až po jeho dnešní důsledky, abychom na toto téma poskytli komplexní a aktuální pohled.
Ing. Pavel Balík | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992 | |
Zastupitel Jihomoravského kraje (v letech 2010–2012 také radní kraje) | |
Ve funkci: 6. listopadu 2004 – 18. října 2012 | |
Starosta města Znojmo | |
Ve funkci: 1994 – 6. prosince 2006 | |
Předchůdce | Jan Hart |
Nástupce | Petr Nezveda |
Zastupitel města Znojmo (v letech 2006–2014 také místostarosta města) | |
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 16. října 2014 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (1991–1998) KDU-ČSL (2003–2017) |
Nestraník | |
v zastupitelstvu | nezávislý (1998–2002) za KDU-ČSL (2002–2003) |
Narození | 9. června 1950 Znojmo ![]() |
Úmrtí | 5. září 2017 (ve věku 67 let) Znojmo ![]() |
Sídlo | Znojmo |
Alma mater | VUT v Brně |
Profese | politik a starosta |
Commons | Pavel Balík |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Balík[1] (9. června 1950 Znojmo[2] – 5. září 2017[3]) byl český politik za Občanskou demokratickou stranu, později za KDU-ČSL, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v letech 1994–2006 starosta Znojma, pak do roku 2014 místostarosta, v letech 2010–2012 člen Rady Jihomoravského kraje.
Po absolvování Strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně pracoval v První brněnské strojírně a Keramických závodech Znojmo jako konstruktér, projektant a technický ředitel.[4]
Po listopadu 1989 se angažoval v Občanském fóru, později přešel do nově utvořené ODS. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ODS, respektive za koalici ODS-KDS, do české části Sněmovny národů (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[2][4][5][6]
V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Znojmo za ODS a stal se starostou města.[7] Mandát zastupitele i starosty obhájil v komunálních volbách roku 1998, opětovně za ODS. Do zastupitelstva byl zvolen i v komunálních volbách roku 2002, nyní již jako bezpartijní kandidát. Znovu se stal starostou Znojma. V komunálních volbách roku 2006 kandidoval za KDU-ČSL (členem KDU-ČSL byl od roku 2003, byl předsedou městské organizace KDU-ČSL ve Znojmě) a po volbách se stal místostarostou Znojma. Mandát v zastupitelstvu obhájil za KDU-ČSL i v komunálních volbách roku 2010.[4][8] Jeho éru na postu znojemského starosty provázelo několik kauz, které naznačovaly nevýhodné jednání pro město. Nejznámějším případem byl prodej třetinového podílu města v pivovaru Hostan s.r.o. v roce 1999 za pouhých 75 000 korun, přičemž tržní hodnota se pohybovala okolo tří desítek milionů korun. Město sice získalo od pivovaru tzv. jižní přístupovou cestu na hrad, nenabylo k ní však žádná vlastnická práva.[9]
Působil i v regionální politice. V krajských volbách roku 2004 i krajských volbách roku 2008 se stal členem zastupitelstva Jihomoravského kraje za KDU-ČSL. 3. září 2010 byl v rámci nové krajské koalice ČSSD a KDU-ČSL zvolen členem Rady Jihomoravského kraje. Do jeho kompetence patřila oblast kultury. Ve funkci působil do konce volebního období. V krajských volbách na podzim 2012 už nekandidoval.[4][10]
V komunálních volbách v roce 2014 již nekandidoval a odešel do důchodu.[11]
Dne 30. září 2010 obdržel z rukou rakouského velvyslance Ferdinanda Trauttmansdorffa Velké čestné vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku.[4]