Dnes se ponoříme do Palolo zelený, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Palolo zelený je něco, co vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od vědy po popkulturu. V průběhu let byl Palolo zelený předmětem studia, diskusí a úvah a jeho význam je přítomen dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Palolo zelený, od jeho původu až po jeho dopad na moderní společnost. Ponoříme se do historie a významu Palolo zelený a také do jeho důsledků v různých kontextech. Připravte se na vstup do fascinujícího a fascinujícího vesmíru plného znalostí a objevů o Palolo zelený.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | kroužkovci (Annelida) |
Třída | mnohoštětinatci (Polychaeta) |
Řád | Eunicida |
Čeleď | Eunicidae |
Rod | palolo (Eunice) |
Binomické jméno | |
Eunice viridis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palolo zelený (Eunice viridis, synonymum Palola viridis) je mnohoštětinatec žijící na korálových útesech v teplých mořích Tichého oceánu (Fidži, Samoa, Indonésie). Je známý mimo jiné tím, že jeho rozmnožování je jako u nemnoha jiných živočichů ovlivňováno měsíčními fázemi.
Palolo zelený má článkovité tělo dlouhé asi 30 cm.[1] Poslední článek tvoří hlavu a vyrůstá z něj 5 tykadel, jedno dlouhé uprostřed obklopeno párem menších tykadel po obou stranách. Zbylé články tvoří zadeček (Epitoke), který je u samiččích jedinců modrozelený a u samčích světle hnědý. Každý jeho článek obsahuje buňky citlivé na světlo.
Rozmnožování palola zeleného je řízeno fázemi Měsíce. V průběhu poslední čtvrti 12.–13. lunárního měsíce (obvykle v listopadu) se uvolní palolův červovitý zadeček naplněný pohlavními buňkami,[2] začne se ve vodě svíjet a odplave z útesu pryč.
Když se zadečky dostanou na hladinu, postupně se jejich obaly rozpustí a pohlavní buňky se uvolní do vody.[3] Z vajíček, které vzniknou jejich splynutím, se vyvinou malé larvy, které jsou spolu s ostatním planktonem unášeny oceánem. Ty se zachytí na korálových útesech a přemění se v dospělého mnohoštětinatého červa.
Původnímu jedinci, který zůstává přisedlý, zadeček opět doroste.
Palolo zelený je využíván především jako potrava místních domorodých kmenů, které sbírají uvolněné zadečky plovoucí po hladině.[1] Celý tento jev nastává jeden, výjimečně dva dny v roce. Trvá jen několik hodin do svítání. Příliv vyplaví zadečky na mělčinu. Zde je domorodci loví do sítěk za pomocí baterek, kdy zřejmě využívají citlivosti jednotlivých článků na světlo.
Jde o oblíbenou místní pochoutku, která obsahuje velké množství bílkovin a tuků.[3]