Palestinské politické násilí

Mezi běžné cíle politického násilí nebo terorismu ze strany Státu Palestina nebo palestinských nacionalistů^[1][2] patří sebeurčení a svrchovanost nad Palestinou^[3][4] nebo „osvobození Palestiny“ a uznání palestinského státu, a to buď na izraelských a palestinských územích, nebo pouze na palestinských územích.^[5][6][7] Mezi další cíle patří propuštění palestinských vězňů a právo Palestinců na návrat.^[8] Motivace k násilí je způsobena také osobními křivdami, traumaty, či pomstami.^[9][10][11]

Mezi palestinské skupiny, které se podílí na politicky motivovaném násilí, patří Organizace pro osvobození Palestiny, Fatah, Lidová fronta pro osvobození Palestiny, Lidová fronta pro osvobození Palestiny – Hlavní velení, Demokratická fronta pro osvobození Palestiny, Organizace Abú Nidala, Palestinský islámský džihád a Hamás.^[12] Některé z těchto skupin jsou Spojenými státy americkými,^[13] Kanadou,^[14] Spojeným královstvím,^[15] Japonskem,^[16] Novým Zélandem^[17] a Evropskou unií považovány za teroristické organizace.^[18][19]

Palestinské politické násilí je zaměřeno na Izraelce, Palestince, Libanonce, Jordánce,^[20] Egypťany, Američany a občany dalších zemí.^[21] Útoky se odehrávají jak v Izraeli a na palestinských územích, tak na mezinárodní úrovni a jsou zaměřeny proti vojenským a civilním cílům. Taktika zahrnuje braní rukojmí, únosy letadel a lodí, házení kamenů a improvizovaných zbraní, používání improvizovaných výbušných zařízení, útoky noži a vozidly, sebevražedné útoky, atentáty apod.

Izraelské statistiky uvádějí, že od vzniku Státu Izrael v roce 1948 bylo v důsledku palestinského politického násilí zabito 3 500 Izraelců.^[21][22] V roce 2022 se většina Palestinců (59 %) domnívala, že ozbrojené útoky proti Izraelcům uvnitř Izraele jsou účinným opatřením k ukončení okupace, přičemž 56 % je podporovalo.^[23]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palestinian political violence na anglické Wikipedii.