Palác Templ
| Palác Templ | |
|---|---|
 Dům z pohledu Ptácké ulice | |
| Účel stavby | |
|
Hejtmanský palác | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní gotika |
| Výstavba | mezi 1488 a 1502 |
| Materiál | zdivo |
| Současný majitel | Město Mladá Boleslav |
| Poloha | |
| Adresa | Krajířova 102/4 Mladá Boleslav, Mladá Boleslav, Česko  Česko |
| Ulice | Krajířova |
| Souřadnice | 50°24′36,23″ s. š., 14°54′3,68″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41285/2-1657 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Templ je sídelní hejtmanský pozdně gotický palác v Mladé Boleslavi postavený na přelomu 15. a 16. století na adrese Krajířova 102/4, nedaleko zdejšího Staroměstského náměstí. Jedná se o jednu z nejstarších a architektonicky nejcennějích staveb ve městě. Je evidován jako kulturní památka.
Historie
Městský palác byl vystavěn mezi lety 1488 a 1502 pro šlechtice a hejtmana Jana Císaře z Hliníka. Ten přišel do Mladé Boleslavi okolo roku 1484, posléze zastával funkci správce boleslavského panství a roku 1487 byl majitelem zdejších panství Ctiborem Tovačovským z Cimburka jmenován vůbec prvním hejtmanem pověřeným sjednocenou správou boleslavského, michalovického a bezdězského panství. Tuto funkci pak zastával patrně do roku 1495. Stavba vznikala již v době téměř kompletního zastavění pískovcového ostrohu okolo hlavního náměstí, na kamenné podstavě při západním srázu ostrohu. Nelze však vyloučit, že budova vznikla na místě starší stavby. Stála v místě někdejší příjezdové cesty do města.
V průběhu dalších staletí dům opakovaně měnil soukromé majitele šlechtického či měšťanského původu a byl také několikrát přestavován.
Pohled na palác z Krajířovy ulice
Roku 1886 jej pak pro své účely získal Krajský muzejní spolek, který zde pak od roku 1887 instaloval své expozice a budovu využíval do roku 1910. Po vzniku Československa byl stavebně upraven na modlitebnu Církve československé husitské. V době komunistického Československa postupně vinou nevyvužívání a nedostatečné údržby chátral, což roku 1977 zapříčinilo zřícení části střechy. Následně byl z veřejných prostředků opraven a nadále slouží pro pořádání veřejných kulturních a společenských akcí.
Jeho název, Templ, vznikl na základě nijak nepodložené pověsti o jeho vzniku ze zadání Jana I. z Michalovic, mocného velmože krále Václava II., který jej měl nechat vystavět v souvislosti se svým údajným spojením s řádem templářů. Jméno se obecněji uchytilo až v 19. století.
Popis
Budova je tříposchoďovým objektem, který kompenzuje prudký svah vedoucí k nedaleké řece Jizeře. Je postavena z kamenného omítnutého zdiva a zakončena mohutnou sedlovou střechou. Při jižní straně stavby se nachází nevelký prostor zahrady.
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
- ↑ Městský palác Templ nabízí i přes prázdniny zajímavé programy: Mladá Boleslav. www.mb-net.cz . . Dostupné online.
Literatura
- GALETA, Jan. Muzea a galerie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: průvodce po památkově významných stavbách. Praha: Foibos Books s.r.o. ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS), Národním památkovým ústavem, . s. 233. ISBN 978-80-87073-87-2.
- VOKOLEK, Václav a KUCHAŘ, Jiří. Esoterické Čechy, Morava a Slezsko: průvodce skrytými dějinami země, Svazek sedmý, VI: Střední Čechy. Mladoboleslavsko, Benátecko. Praha: Eminent, 2007. s. 13. ISBN 978-80-7281-335-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu palác Templ na Wikimedia Commons
