Pakt proti Kominterně
V dnešním článku budeme hovořit o Pakt proti Kominterně, tématu, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Pakt proti Kominterně je v dnešní společnosti velmi široké a relevantní téma, protože má dopad na různé oblasti každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Pakt proti Kominterně, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na kulturu a životy lidí. Kromě toho budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a jak udává trend v různých oblastech. Jsme si jisti, že tento článek vám poskytne cenné informace a pomůže vám lépe pochopit význam a dopad Pakt proti Kominterně v dnešní společnosti.
Pakt proti Kominterně (Komunistické internacionále) byl pakt uzavřený 25. listopadu 1936 v Berlíně mezi
- Třetí říší a
- Japonskem.
- Zhruba o rok později 6. listopadu 1937 se k paktu připojila i Itálie.
Za Německo podepsal Joachim von Ribbentrop, za Japonsko vyslanec Mušanokódži Kintomo.
Na dobu pěti let se obě země zavázaly společně bojovat proti komunistické propagandě (z důvodu zachování vztahů se SSSR ne přímo proti socialistickému státu). V tajném dodatku se pak dohodly, že v případě útoku jednoho ze signatářů na SSSR zachovají neutralitu a neuzavřou se Sovětským svazem žádné smlouvy, které by odporovaly duchu paktu.
V roce 1941 byl pakt prodloužen o dalších šest let a připojilo se k němu dalších třináct signatářů:
- Především němečtí spojenci a satelity: Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Finsko, Španělsko a dvě japonské loutkové vlády: Mandžusko a Čína.
Státy Paktu proti Kominterně
Signatáři
.svg){kind=small}
Členové
Itálie (od 1937)
Mandžukuo (od 1939)
Španělsko (od 1939)
Maďarsko (od 1939)
Finsko (od 1941)
Chorvatsko (od 1941)
Bulharsko (od 1941)
Rumunsko (od 1941)
Slovensko (od 1941)
Dánsko (od 1941)
Čína-Nanking (od 1941)
