Půst Ester
V tomto článku prozkoumáme dopad a relevanci Půst Ester v různých kontextech. Půst Ester byl předmětem studia a zájmu v průběhu historie a jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí a oborů. Od svého vzniku vyvolává Půst Ester debaty, diskuse a úvahy, které vytvářejí široké spektrum názorů a interpretací. Prostřednictvím pečlivé analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Půst Ester, jeho vývoj v průběhu času a jeho význam dnes. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a podrobný pohled na Půst Ester s cílem obohatit a rozšířit znalosti na toto téma.
| Půst Ester | |
|---|---|
| Oficiální název | hebrejsky: תַּעֲנִית אֶסְתֵּר (ta'anit ester) |
| Slavený | v judaismu, Židy |
| Druh | židovský |
| Začátek | za úsvitu 13. dne měsíce adar (11. adar, pokud by připadl na šabat) |
| Konec | při západu slunce téhož dne |
| Rok 2024 | 21. března |
| Rok 2025 | 13. března |
| Zvyky a tradice | Půst |
| Souvisí s | Purim |
Půst Ester (hebrejsky תענית אסתר, Ta'anit Ester) připomíná okolností zázračné záchrany lidu Izraele před záhubou v době perského exilu. Časově i tematicky souvisí se svátkem Purim, který po něm následuje.
Původ
Půst je připomínán 13. adaru na připomínku dne, v němž se Židé „shromáždili“ k obraně před hrozícím nebezpečím, což podle tradičního výkladu zahrnovalo i modlitby a půst.[1] V tomto duchu vysvětluje původ půstu i nejstarší zmínka o jeho dodržování – rabi Acha ze Šabchy (Achaj ga’on) v díle Še'eltot.[2]
Označení „Půst Ester“ je však také připomínkou třídenního půstu, který Židům nechala nařídit královna Ester předtím, než šla ke králi Achašverošovi prosit za záchranu svého lidu.[3]
| „ | Ester dala odpovědět Mordokajovi: „Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám-li zahynout, zahynu.“ | “ |
| — Ester 4, 15-16 | ||
Tento aspekt půstu někteří zbožní židé zdůrazňují tím, že dodržují namísto jednoho dne tři postní dny[4] (pondělí, čtvrtek, pondělí) ve dvou týdnech následujících po Purim.[5]
Pravidla půstu
Jedná se o menší půst, tzn. že platí od úsvitu do soumraku. Přesouvá se, pokud by měl připadnout na šabat nebo na předvečer šabatu; v takovém případě připadne na předcházející čtvrtek, tzn. 11. nebo 12. adar, aby nenarušil šabat.
Půst Ester je považován za výjimečný kvůli několika okolnostem:
- Připomíná se jím událost, která skončila triumfem a nikoli tragédií.
- Dodržuje se v jiný den, než se stala událost, kterou má připomínat. Původní Esteřin třídenní půst byl v měsíci nisan, tradice uvádí data 13.-15. nebo 14.-16. nisanu (Manot ha-Levi).
- Původní Esteřin půst připadl na svátek Pesach, kdy je zakázáno se postit; Mordechaj půst přesto přikázal a prosadil s ohledem na akutní hrozbu zániku celého židovského národa.
- Půst není přikázán v Gemaře a považuje se proto za méně přísný než ostatní "malé" půsty - hlavně s ohledem na nemocné, těhotné ženy a kojící matky. [6]
Liturgie
Půst Ester je připomínán i v liturgii: v šacharitu (ranní modlitbě) se vkládá Avinu malkejnu, postní slichot a čte se z Tóry úryvek určený pro postní dny. V mincha (odpolední modlitbě) se do Amidy vkládá postní vložka Anenu, poté se čte Avinu malkejnu a opět postní čtení z Tóry, u Aškenázů následované postní haftarou.
Reference
- ↑ GANZFRIED, Šlomo. Kicur šulchan aruch. Překlad Miriam Havelková. Svazek 1. : Agadah, 2011. ISBN 978-80-87571-00-2. Kapitola 141:2.
- ↑ KOHLER, Kaufmann; MALTER, Henry. Jewish Encyclopedia. New York: , 190?. Dostupné online. Heslo Purim, s. 278. (anglicky)
- ↑ NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Ta'anit Ester, s. 218.
- ↑ Šulchan aruch, Orach chajim 786:3
- ↑ Magen Avraham k Orach chajim 786:3
- ↑ Rama, Orach chajim 786, 2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Půst Ester na Wikimedia Commons
