Přemysl Pražský (1893–1964)

V dnešním světě se Přemysl Pražský (1893–1964) stal tématem obecného zájmu pokrývajícím široké spektrum aplikací. Od jeho dopadu na společnost až po jeho význam v globální ekonomice, studium Přemysl Pražský (1893–1964) získalo nepopiratelnou důležitost v různých oblastech znalostí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Přemysl Pražský (1893–1964) a jeho vliv na náš každodenní život. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti a rozsahu Přemysl Pražský (1893–1964) v současném světě.

Přemysl Pražský
Narození24. července 1893
Nýřany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. srpna 1964 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Aktivní rokyod 1919
Významná dílaBatalion (1927)
Umělecké ceny
zasloužilý umělec

Přemysl Pražský (24. července 1893 Nýřany[1] — 1. srpna 1964 Praha[2]) byl český herec, scenárista a filmový a rozhlasový režisér.

Život

Narodil se v rodině nýřanského obchodníka Františka Adolfa Pražského a jeho manželky Marie, rozené Frischové.[1]

V roce 1910 ukončil studium a začal hrát v různých kočovných divadelních společnostech, od roku 1914 byl členem Švandova divadla. Od roku 1919 do roku 1931 se věnoval filmu jako režisér, scenárista i jako herec. Od roku 1931, po neúspěchu filmu Sedmá velmoc, do roku 1939 působil ve filmu jako herec epizodních rolí.[3]

V roce 1939 filmový svět opustil a stal se režisérem Československého (za okupace Českého) rozhlasu. V rozhlase, kde se zaměřil zejména na adaptace klasické literatury, zařadil se k nejvýraznějším režisérům. Do důchodu odešel v roce 1958, v práci rozhlasového režiséra pokračoval.[4]

Rodinný život

V roce 1942 se poprvé oženil s rozhlasovou hlasatelkou Marií Magdalenou Tomanovou.[4]

Jeho syn Přemysl Pražský (1948) je filmový producent.

Filmografie a práce v rozhlase

V roce 1919 debutoval u filmu jako režisér filmu Dáma s malou nožkou, kde hrál vedle Anny Ondrákové jednu z hlavních rolí. Byl významným průkopníkem němého filmu, který se snažil o náročnější náměty, jako adaptace Tylovy hry Pražský flamendr nebo románu Josefa Haise Týneckého Batalion, podávajícího obraz tehdejšího pražského podsvětí na pozadí tragického příběhu lidumilného lékaře Františka Uhra (hrál ho Karel Hašler). Jediným Pražského zvukovým filmem bylo špionážní drama Sedmá velmoc (1933), ambiciózní projekt však u publika propadl.

Většina jím režírovaných filmů neměla komerční úspěch a kopie části z nich se nedochovaly; patří však k výrazným osobnostem počátků české kinematografie. Z pozdějších menších filmových rolí na sebe upozornil např. v roli vrchního v často reprízovaném filmu Kristian.

Režijní filmografie

  • 1919 – Láska je utrpením
  • 1919 – Boby nesmí kouřit
  • 1919 – Dáma s malou nožkou
  • 1920 – Dvě matky
  • 1921 – Stíny
  • 1922 – Neznámá kráska
  • 1923 – Problematický gentleman
  • 1923 – Pepánek Nezdara
  • 1925 – Šest mušketýrů
  • 1926 – Prach a broky
  • 1926 – Modche a Rezi
  • 1926 – Pražský flamendr
  • 1927 – Batalion
  • 1928 – Podskalák
  • 1929 – Pražské švadlenky
  • 1930 – Vendelínův očistec a ráj
  • 1933 – Sedmá velmoc

Rozhlasová režie (výběr)

Přemysl Pražský vynikal především jako rozhlasový režisér adaptací klasických literární děl, např.:[4]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Úherce 23, 1891-1893, snímek 121, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Krátce z domova/Zasloužilý umělec Přemysl Pražský zemřel. Rudé právo. 2. 8. 1964, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, II. díl: L-Ř. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-334-3. Kapitola Přemysl Pražský, s. 494–495. 
  4. ↑ a b c Český rozhlas: Pražský Přemysl. www.rozhlas.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-01. 
  5. ↑ Řád práce orchestrům pražského a bratislavského rozhlasu. Rudé právo. 8, 5. 1957, s. 2. Dostupné online. 

Literatura

  • Luboš Bartošek: Náš film. Mladá fronta, Praha 1985

Externí odkazy