Pěnovec
V dnešním světě se Pěnovec stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra populace. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, ekonomiku nebo kulturu, Pěnovec se dnes umístil jako ústřední bod debat a úvah. Jeho důsledky a důsledky pokrývají různé oblasti, od politiky po technologie, včetně vzdělávání a životního prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pěnovec a analyzujeme jeho vliv na svět, ve kterém žijeme.
| Pěnovec | |
|---|---|
 Pěnovec, Ľubochnianska dolina, Velká Fatra | |
| Zařazení | sedimentární |
| Hlavní minerály | kalcit, aragonit |
| Akcesorie | limonit,… |
| Textura | pórovitá |
| Barva | béžová, šedá |
Pěnovec je odrůda travertinu. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec.
Pěnovce jsou nezpevněné světle šedé, žlutavé až červenkavé, většinou výrazně porézní sedimenty. Většinou bývají nevrstevnaté.[1] Pokud je pěnovec tvořen spojením drobných valounků, bývá nazýván kalkrusta.
Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů, které vápnitý sediment přerostl a udusil.
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí a k neutralizaci kyselých půd.
V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.[2]
Reference
- ↑ Pellant, Ch., 2005, Horniny a minerály. Ikar, Bratislava, s. 241
- ↑ Tvorba nové krajiny na Sokolovsku (na stránkách suas.cz) . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-20.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnovec na Wikimedia Commons
