Ottomar Anschütz
V dnešním světě je Ottomar Anschütz téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Ať už v politice, vědě, technologii nebo kultuře, Ottomar Anschütz upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad byl tak významný, že vyvolal debaty a úvahy v současné společnosti. V tomto článku prozkoumáme fenomén Ottomar Anschütz do hloubky, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jeho vliv na každodenní život. Od jeho počátků až po současnost provedeme prohlídku Ottomar Anschütz, abychom pochopili jeho význam dnes a jeho projekci do budoucna.
| Ottomar Anschütz | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 16. května 1846 Lešno |
| Úmrtí | 20. května 1907 (ve věku 61 let) Friedenau |
| Místo pohřbení | III. Städtischer Friedhof Stubenrauchstraße |
| Povolání | fotograf, vynálezce, inženýr, filmový režisér a vydavatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ottomar Anschütz (16. května 1846 Leszno dnes Polsko – 30. května 1907 Berlin-Friedenau), byl německý vynálezce, fotograf a chronofotograf.
Životopis
Vynalezl závěrku o rychlosti 1/1000 sekundy a v roce 1887 elektrotachyskop. Elektrotachyskop byl disk se čtyřiadvaceti skleněnými diapozitivy na ruční pohon a osvětlovaný jiskřící spirálou Geißlerovy trubice, kterou používal jeden divák nebo malá skupina.
V roce 1887 vyvinul Anschütz takzvaný projekční elektrotachyskop a v roce 1891 ještě o něco menší motorovou verzi Electrical Schnellseher (česky elektrický rychloprohlížeč), který vyráběla firma Siemens & Halske v Berlíně. Používal se ve veřejných arkádách a byl vystaven na Mezinárodní elektrotechnické výstavě ve Frankfurtu. Téměř 34000 platících diváků jej vidělo na výstavě v Berlíně v létě 1892, pak také v Londýně a nakonec v roce 1893 na Světové výstavě v Chicagu.
Jeho albuminové fotografie čápů z roku 1884 inspirovaly leteckého průkopníka Otto Lilienthala k experimentálním letům kluzákem.
Ukázka z díla
-
Albuminové fotografie čápů z roku 1884 inspirovaly leteckého průkopníka Otto Lilienthala k experimentálním letům kluzákem. -
Momentka z císařské návštěvy v Berlíně, 1882/83 -
Slavnostní odhalení, Niederwald, 1883 -
Císařovna v kočáru, 1883
Další chronofotografové
- Eadweard Muybridge (1830–1904) – průkopník chronofotografie
- Étienne-Jules Marey (1860–1904) – francouzský lékař, fyziolog a fotograf série Muž, který sesedá z kola (1890–1895) – vynálezce chronofotografické pušky.
- August (1862–1954) a Luis (1864–1948) Lumièrové vyvinuli roku 1895 kinematograf (z řečtiny pohyblivý zapisovač).
- Harold Eugene Edgerton (1903–1990) – významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie.
- Ernst Kohlrausch (1850–1923) – sportovní výzkumník a pionýr filmu.
- Thomas Eakins (1844–1916) – americký malíř, fotograf a sochař.
- Anton Giulio Bragaglia – pionýr italské futuristické fotografie.
- Jean-Martin Charcot (1825–1893) – Pařížský neurolog.
- Albert Londe (1858–1917) – francouzský lékařský chronofotograf.
Odkazy
Související články
Literatura
- Helmut Kummer: Ottomar Anschütz. Institut für Photogeschichte, München, 1983.
- Deac Rossell: Faszination der Bewegung. Ottomar Anschütz zwischen Photographie und Kino. Stroemfeld, Frankfurt am Main, 2001. ISBN 3-87877-774-4 (Vorwort)
- Friedrich A. Kittler: Optische Medien. Merve-Verlag, Berlin, 2002.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ottomar Anschütz na Wikimedia Commons
- "Schnellseher" and "Electrotachyscope"
- Sbírka fotografií, Ottomar Anschütz na fotoerbe.de Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine.
- Fotografie čápů a animace letu jeho "Schnellseher" (rychloprohlížeče)
- Fotografie Lilienthalových letů v letech 1893/94
- Goerz - fotografie, experimenty a první let Otto Lilienthala
