V tomto článku prozkoumáme dopad Otto Hahn (politik) na moderní společnost. Otto Hahn (politik) upoutal pozornost odborníků i fanoušků a vyvolal intenzivní debatu o jeho významu a důsledcích. V průběhu let prošel Otto Hahn (politik) významnou změnou a stal se tématem obecného zájmu, které ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od jeho vzniku až po jeho vliv na současnou kulturu se tento článek blíže podívá na roli, kterou Otto Hahn (politik) hraje v dnešní společnosti, a na to, jak neočekávaným způsobem utvářela náš svět.
Otto Hahn | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1922 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | rakouská soc. dem. DSAP KSČ DSAP |
Narození | 5. října 1888 Vídeň ![]() |
Úmrtí | 10. dubna 1946 (ve věku 57 let) Londýn ![]() |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | politik a novinář |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otto Hahn (5. října 1888 Vídeň[1] – 10. dubna 1946 Londýn[1][2]) byl československý sudetoněmecký[3] politik židovského původu;[3] meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR, později za Komunistickou stranu Československa.
Byl židovského původu.[4] Vystudoval na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora filozofie. Později se přestěhoval do Liberce a zapojil se do činnosti rakouské sociální demokracie. Byl redaktorem tamního listu Vorwärts.[1]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR mandát v Národním shromáždění.[5] Podle údajů k roku 1920 byl profesí redaktorem v Liberci.[6]
Patřil do okruhu liberecké sociálně demokratické levice.[1] Zvolen byl za německé sociální demokraty, ale v lednu 1921 vystoupil z jejich poslaneckého klubu a přešel do klubu Československá sociálně demokratická strana dělnická (levice), která se krátce nato proměnila v Komunistickou stranu Československa. V prosinci 1921 ale volební soud odmítl potvrdit Hahnovi verifikaci mandátu a on tak ztratil poslanecké křeslo. Místo něj ve sněmovně usedl Max Hoffmann.[7]
V letech 1922–1938 byl ústředním tajemníkem Svazu německých veřejných úředníků. Byl členem Českého zemského zastupitelstva.[2] Byl do něj zvolen v zemských volbách roku 1935, nyní opět za německou sociální demokracii (DSAP). Byl uváděn jako tajemník svazu z Liberce.[8]
V roce 1938 uprchl po záboru Sudet Německem do Prahy.[2] Za druhé světové války žil v emigraci ve Velké Británii, kde byl v letech 1941–1946 členem výboru a tajemníkem československých odborů.[1] Působil v organizaci Landesgruppe England der deutschen Freigewerkschaftlichen Arbeiter- und Angestelltenorganisationen in der Tsechoslowakischen republik a dalších exilových odborových organizacích.[3] Zemřel roku 1946 v Londýně.[1]