Otto Eduard Weddigen

V tomto článku prozkoumáme dopad Otto Eduard Weddigen na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vlivu na technologii až po vliv na populární kulturu, Otto Eduard Weddigen upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak Otto Eduard Weddigen formoval naše životy a způsobil významné změny v našem vnímání světa. Od svého vzniku vyvolal Otto Eduard Weddigen vášnivé debaty a stal se předmětem nesčetných výzkumů, což nás vedlo k zamyšlení nad jeho významem v současném kontextu.

Otto Eduard Weddigen
Narození15. září 1882
Herford
Úmrtí18. března 1915 (ve věku 32 let)
Pentlandský průliv
Povoláníponorkář
OceněníPour le Mérite
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Eduard Weddigen (15. září 1882 Herford – 18. března 1915) byl ponorkový velitel císařského Německa během 1.světové války.[1] Na jeho počest byla pojmenována první flotila obnoveného německého ponorkového loďstva Unterseebootflottille „Weddigen“.

Život a mládí

Otto Eduard Weddigen pocházel z rodiny textilního podnikatele. Během let 1890–1901 vystudoval gymnázium. Po vystudování gymnázia se rozhodl začít svoji kariéru důstojníka v armádě, ale pokoušel se neúspěšně, jelikož důstojnické posty v Německu byly vyhrazeny šlechticům. Rozhodl se pro císařské námořnictvo, jelikož námořnictvo přijímalo i muže, kteří neměli šlechtický původ.

Začátek kariéry u námořnictva

V roce 1906 byl v hodnosti poručíka převelen k Východoasijské eskadře do Němcům pronajatého čínského přístavu Tsingtau, kde sloužil v pozici důstojníka na dělových člunech chránících přístav – SMS Vaterland a SMS Tiger. V roce 1908 se vrátil do Německa, kde nejprve jako člen řadové osádky sloužil na výcvikových ponorkách U 1, U 2 a U 4 a později se stal velitelem na ponorkách U 4, U 3 a U 5. V říjnu 1911 se stal velitelem moderní ponorky U 9 a konečně půl roku na to byl povýšen na kapitánporučíka.

Potopení anglických křižníků

Za největší Weddigenův úspěch a také jeden z největších úspěchů německého ponorkového loďstva se dá považovat bitva, která se odehrála 22. září 1914 u nizozemského pobřeží. Weddigenova ponorka U 9 v oblasti hlídkovala, když kolem 7 hodiny ranní uviděla kouřící komíny starých britských křižníků třídy Cressy HMS Aboukir, HMS Hogue a HMS Cressy (každý o výtlaku 12 000 tun). Weddigen postupně nechal odpálit všechna torpéda, která měl v ponorce (celkově šest). První šel ke dnu Aboukir, po něm Hogue a nakonec i Cressy. Z potopených lodí se zachránilo asi 60 důstojníků a 800 námořníků, avšak 1459 mužů našlo svoji smrt v Severním moři. Po tomto úspěchu se stal Weddigen hvězdou, dostal železný kříž a byl o něm v roce 1927 natočen i film U 9 Weddigen.[2]

Další úspěchy

Potopením britského křižníku HMS Hawke v Severním moři 14. října 1914 se Otto Weddigen stal esem a následně získal 24. října 1914 nejvyšší německé vyznamenání Pour le Mérite.

Smrt

Weddigen zemřel 18. března 1915 při útoku poblíže Scapa Flow. Tou dobou už velel na moderní ponorce U 29. Po neúspěšném útoku na HMS Neptune si pozorovatel na HMS Dreadnought všiml periskopu ponorky a HMS Dreadnaught poté ponorku taranoval. Nikdo z posádky ponorky nepřežil.

Reference

  1. ↑ Büttner, Maren. Alltagsleben nach 1945 : Die Nachkriegszeit am Beispiel der Stadt Göttingen. str. 187.
  2. ↑ PAUL, Heinz. U 9 Weddigen. : Johannisthaler Filmanstalten Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy