V dnešní době se Ottavio Miseroni stalo relevantním a velmi důležitým tématem současné společnosti. Její vliv pokrývá různé aspekty každodenního života, od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie. S pokrokem globalizace a masovým přístupem k informacím se Ottavio Miseroni stal bodem zájmu odborníků i obyčejných lidí. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Ottavio Miseroni na dnešní společnost a prozkoumáme jeho dlouhodobé důsledky a důsledky. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na Ottavio Miseroni, abychom poskytli širokou a objektivní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Oktavián Miseroni z Lisonu | |
---|---|
Narození | 1567 Milán |
Úmrtí | 1624 (ve věku 56–57 let) Praha |
Povolání | umělec, sochař, zlatník a řezbář |
Děti | Dionysio Miseroni[1] |
Rodiče | Girolamo Miseroni |
Rod | Miseroniové z Lisonu |
Příbuzní | Ferdinand Eusebius Miseroni (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ottavio Miseroni z Lisonu (též počeštěněn Oktavián, 1567 Milán – 1624 Praha) byl italský brusič kamenů činný v Čechách u dvora císaře Rudolfa II. z rodu Missironů z Lisonu.
Řemeslu se vyučil u svého otce. Ve svých 21 letech přišel do Prahy na pozvání císaře Rudolfa II., aby zde vybudoval sochařskou dílnu schopnou konkurovat Milánu. Měl dva bratry, kteří také pracovali v Praze, ale Ottavio byl nejznámějším z nich. Postupně si vytvořil vlastní styl. Jeho práce se odchýlily od tradičních forem, soustředil se především na přirozený vzhled kamene. Spolupracoval hojně se zlatníky, kteří pracovali dle jeho pokynů
Rudolf II. jej jmenoval císařským dvorním brusičem.[2]
Také Ottaviův syn, Dionysio (Diviš) Miseroni (1607–1661), byl rovněž známým pražským brusičem.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottavio Miseroni na švédské Wikipedii.