Otmar Mácha

V článku, který dnes představíme, se ponoříme do fascinujícího světa Otmar Mácha. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme každý aspekt související s Otmar Mácha, abychom pochopili jeho význam v různých kontextech. V průběhu historie hrál Otmar Mácha zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval jejich rozhodnutí, přesvědčení a interakce. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit odhalit záhady obklopující Otmar Mácha a objevit jeho skutečný význam v současném světě.

Otmar Mácha
Základní informace
Narození2. října 1922
Mariánské Hory, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. prosince 2006 (ve věku 84 let)
Pardubice
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníhřbitov Boharyně
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, režisér, dramaturg a hudební režisér
Členem skupinyQuattro
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda (1967)
Vyznamenání Za vynikající práci (1980)
zasloužilý umělec (1982)
národní umělec (1989)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otmar Mácha (2. října 1922 Mariánské Hory – 14. prosince 2006[1] Pardubice) byl hudební dramaturg, skladatel a režisér.

Život

Narodil se v rodině horníka a kamnáře. Po maturitě na ostravském gymnáziu byl přijat na pražskou konzervatoř, kde studoval kompozici u M. Hradila a v mistrovské škole u Jaroslava Řídkého (1945–1948). Od roku 1945 do roku 1962 pracoval v Československém rozhlase nejprve jako hudební režisér, později jako ústřední dramaturg hudebních pořadů. Od roku 1962 se zcela věnoval skladbě.

Ve své hudební tvorbě se zaměřoval na symfonické básně, opery, televizní baletní pohádky, písně i komorní skladby. Byl členem prestižní skladatelské skupiny Quattro spolu s Lubošem Fišerem, Zdeňkem Lukášem a Sylvií Bodorovou. Za jeho nejvýznamnější dílo je považováno oratorium Odkaz J. A. Komenského pro soprán, orchestr a varhany, které mělo premiéru v roce 1957. Velmi oblíbené a často uváděné jsou jeho písně a dětské sbory.

Nebyl příznivcem experimentálních hudebních směrů. Jeho hudba vychází z hudby rodného kraje – severní Moravy – a je v ní patrný vliv Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.

Dílo

Orchestrální skladby

  • Moravské lidové tance (1948)
  • Symfonie (1948)
  • Slovenská rapsódie (1949)
  • Kopaničářské tance (1950)
  • Symfonická intermezza (1958)
  • Noc a naděje (symf. báseň, 1959)
  • Variace na smrt Jana Rychlíka
  • Dvojkoncert
  • Koncert pro housle a orchestr
  • Vánoční koncert pro kytaru a smyčcový orchestr
  • Balada a finále pro violu, klavír a smyčce (2000–2001)
  • Sinfonieta da camera
  • II. Sinfonieta
  • Symphonia Bohemorum (2002–2003)

Hudebně dramatická díla

Hudba k filmům

  • Aleš I. a II. (1950)
  • Mistr Třeboňský (1950)
  • Petr Brandl (1954)
  • Tarzanova smrt (1963)
  • Velké přání (1981)
  • Jasnovidec (1981)
  • Putování Jana Amose (1983)
  • Veronika (1985)
  • Oldřich a Božena (1984)
  • Komediant (1984)
  • Evropa tančila valčík (1989)

Televizní inscenace

Varhanní tvorba

  • Tři toccaty pro varhany: Smuteční toccata (1963), Svatební toccata (1973), Vánoční toccata (1979)
  • Pražská fantazie pro varhany (1993) – povinná skladby na soutěži Pražského jara
  • Movimento (2004) – premiéroval varhaník Václav Rabas v Domě hudby v Pardubicích
  • Hymnus (Cedant arma togue)

Komorní skladby

  • Balada pro violu a klavír (1988)
  • Sonáty pro housle a klavír
  • Sonáta pro violoncello a klavír
  • Sonáta pro fagot a klavír
  • Pláč Saxofonu
  • Apollon & Marsyas pro fagot a violoncello (1994)

Hudební publicistika

  • Hudební kultura na Ostravsku, Ostrava 1984
  • Český biografický slovník XX. století
  • Čeští skladatelé současnosti

Reference

  1. ↑ Zemřel skladatel Otmar Mácha, web Unie českých pěveckých sborů

Externí odkazy