Otakar Štáfl

Otakar Štáfl
Narození	30. prosince 1884 Německý Brod Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. února 1945 (ve věku 60 let) Praha-Vinohrady Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Havlíčkův Brod
Vzdělání	krajinářská škola Ferdinanda Engelmüllera
Povolání	malíř a ilustrátor
Rodiče	Josef Štáfl
Manžel(ka)	Vlasta Štáflová
Příbuzní	Arnošt Štáfl (bratranec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Štáfl (30. prosince 1884 Německý Brod^[1] – 14. února 1945 Praha) byl český malíř a ilustrátor.

Narodil se 30. prosince 1884 v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod). Jeho otec Josef Štáfl byl místním řezbářem, mimo jiné vyřezal i známého brodského Hnáta. Od roku 1897 studoval na místním gymnáziu, které však s nesouhlasem rodičů v roce 1903 opustil. Odešel do Prahy věnovat se své zálibě – malířství. Kreslit a malovat začal již v mládí. V Praze byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už jako žák získal za akvarely vystavené v Rudolfinu první honorář. Svou pilnou prací si postupně získával vážnost a jméno v uměleckém světě. Kreslil pražská zákoutí a roku 1907 je vystavil v Počátkách. Perokresbami zdokumentoval Chrudim pro knihu profesora Mušky O staré Chrudimi (1907). Velké množství jeho obrázků, převážně s architektonickými motivy, bylo publikováno téměř okamžitě v časopisech Český svět, Zlatá Praha a jiných uměleckých časopisech té doby.

Roku 1910 se oženil^[2] s dcerou ředitele nakladatelství Politika Václavou Brychtovou. V tomto nakladatelství získal zaměstnání jako grafik a navrhoval plakáty. Na vídeňské výstavě Ex libris v roce 1913 byly velmi úspěšné jeho knižní značky. Jeho fantazie a láska k přírodě se nejvíce projevila v knižních ilustracích, zejména pro děti a mládež. Kresbou, dřevorytem i akvarelem ilustroval desítky knih. V letech 1913–1914 režíroval či spolurežíroval čtyři němé filmy (Andula žárlí, Americký souboj, Estrella, Konec milování), ve většině se objevil také jako herec. S výjimkou filmu Konec milování z roku 1913 jsou dnes filmy považovány za ztracené.^[3]

Za první světové války organizoval humanitární akce ve prospěch sirotků a válečných vdov a angažoval se ve veřejném životě rodného města. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. V roce 1917 se rozvedl a v roce 1927 znovu oženil s Vlastou Koškovou, v té době známou spisovatelkou pohádek a dívčích románů.

Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa v Tatrách. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli.

Nejproslulejší je jako malíř Tater, kde prožil značnou část svého života. Jejich krásu zachytil nejen v nesčetných akvarelech, ale i v monumentálních olejích. V roce 1928 vyšel tiskem cyklus 120 akvarelů z Vysokých Tater^[4]. Dva obrazy s motivy z Vysokých Tater byly dokonce vydány na poštovních známkách.

Štáfl nemaloval jen Tatry. Nezapomínal ani na svou rodnou Vysočinu. Mezi jeho nejoblíbenější patřily vršky mezi Zbožicí a Horní Krupou, ale i v Havlíčkově Borové, na Humpolecku a Chotěbořsku. Zde všude maloval nejvíce v posledních letech svého života, za druhé světové války.

14. února 1945 byl jeho ateliér na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel. V troskách domu manželé Štáflovi zahynuli. Z jejich velké umělecko-historické knihovny zbylo pouhé torzo. Dnes je uložené v muzeu v Havlíčkově Brodě. V Brodě, v jeho rodném městě, mu byl v roce 1957 otevřen památník. Umístěn byl do obranné věže středověkého opevnění, která stojí v těsné blízkosti místa, kde stávala rodná chalupa Otakara Štáfla. V této „Štáflově baště“ najdeme šest z původních osmi plastických obrazů ze života Karla Havlíčka.^[5]

• 
  Otakar Štáfl v mládí
• 
  Otakar Štáfl se svou druhou manželkou Vlastou Štáflovou u Štrbského plesa, cca 1927
• 
  Pamětní deska na symbolickém tatranském hřbitově u Popradského plesa pod stěnou Ostrvy připomínající manžele Štáflovy
• 
  Pamětní deska v Praze, Mánesova 20

• 
  Kvetoucí paseka
• 
  Bača s ovcemi (1930–1940)
• 
  Pohled z Rysů
• 
  Zima na Brodsku
• 
  Mengusovská dolina (1921)
• 
  Batizovské pleso (1922)
• 
  Snášení raněného horolezce (1929)
• 
  Vlastní Ex libris (1941)
• 
  Ilustrace z knihy Reflexy na hladině (1931)
• 
  Ilustrace z knihy Trampoty mouchy na cestách (1930)
• 
  Ilustrace z knihy Moře (1926)
• 
  Ilustrace z knihy Na Měsíc a ještě dál (1926)
• 
  Ilustrace z knihy Na Měsíc a ještě dál (1926)
• 
  Ilustrace z knihy Na Měsíc a ještě dál (1926)
• 
  Ilustrace z knihy Kytička národních pohádek (1940)
• 
  Ilustrace z knihy Druhá kniha džunglí (1933)

• ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 130 s. 
• ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 2. vyd. Praha: ASA, 2017. 176 s. ISBN 978-80-87353-09-7. 

• Štáflova chalupa

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Štáfl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Štáfl
• Otakar Štáfl v Česko-Slovenské filmové databázi
• Digitalizovaná díla Otakara Štáfla v České digitální knihovně
• Otakar Štáfl v informačním systému abART
• Otakar Štáfl: Obrazový cyklus Vysoké Tatry