V dnešním světě se Ota I. Habsburský (1055) stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už pro svůj dopad na společnost, svůj význam v historii, svůj vliv na kulturu nebo svůj dopad na pokrok vědy a techniky, Ota I. Habsburský (1055) upoutal pozornost a debatu akademiků, odborníků, nadšenců a veřejnosti obecně. Díky své kariéře od minulých desetiletí až po současnost prokázal Ota I. Habsburský (1055) svou schopnost vytvářet vášnivé diskuse a hluboké úvahy, které v různých oblastech vzbuzují obdiv i kritiku. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ota I. Habsburský (1055) a jeho dopadem na současnou společnost.
Ota I. Habsburský | |
---|---|
Narození | 1015 |
Úmrtí | 1055 (ve věku 39–40 let) |
Povolání | aristokrat |
Rodiče | Radbot Habsburský a Ita von Lothringen |
Rod | Habsburkové |
Příbuzní | Werner I. Habsburský (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ota I. Habsburský (kolem 1015 – kolem 1055)[1] byl habsburský a sundgauský hrabě z rodu Habsburků.
Narodil se jako syn Radbota Habsburského a jeho ženy Ity Lotrinské.[2] Po smrti svého otce se v roce 1045 stal sundgauským hrabětem a spolu s bratry Wernerem I. a Albrechtem I. také habsburským hrabětem. Kolem roku 1055 bez potomků ovšem předčasně zemřel. Byl pohřben ve Štrasburku.[3]
Habsburský hrabě | ||
---|---|---|
Předchůdce: Radbot |
1045 – kolem 1055 Spolu s bratry Wernerem I. a Albrechtem I. Ota I. Habsburský |
Nástupce: Werner I. a Albrecht I. |