V dnešním světě je Organosol téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po vědu se Organosol stal předmětem zájmu společnosti jako celku. Jak svět postupuje v technologii a čelí novým výzvám, je důležité analyzovat a pochopit význam Organosol v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Organosol a jak to ovlivnilo dnešní svět. Od svého vzniku až po možné budoucí důsledky je Organosol tématem, které si zaslouží pozornost všech.
Organosol je referenční třída půd v Taxonomickém klasifikačním systému půd České republiky.[1] Organosoly jsou organické, rašelinné půdy. Tvoří na organogenních substrátech – rašelinách. Rašelinný horizont T musí být mocnější než 50 cm. Do referenční třídy organosoly náleží půdní typ organozem.
Organozem neboli rašeliništní půda vzniká na organických substrátech a vyznačuje se vysokým podílem organických humózních látek, které vznikají nedokonalým rozkladem odumřelých organických zbytků pod vodou (tzv. rašeliněním). Vlastní půda vzniká aktivizací a osídlením vrchních vrstev rašeliny vegetací. Organozemě se vyznačují silně kyselým pH, nedostatkem minerálních látek a prosycením vodou. Hlavním půdotvorným procesem je hromadění rašeliny. Rašelinné půdy můžeme rozdělit na subtypy:
Stratigrafie půdního profilu: T 1 – T 2 – Cg