V dnešním článku se ponoříme do Operace Kondor, tématu, které v historii vyvolalo zájem mnoha lidí. Je to široký a rozmanitý koncept, který pokrývá různé aspekty, od jeho dopadu na společnost až po jeho význam na osobní úrovni. Operace Kondor byl předmětem studia, debat a úvah, generoval protichůdné názory a kladl zásadní otázky. V tomto článku prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které se kolem Operace Kondor objevily, s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu. Připojte se k nám na této prohlídce Operace Kondor a objevte vše, co toto fascinující téma nabízí!
Operace Kondor (španělsky Operación Cóndor; portugalsky Operação Condor) byla kampaň politického útlaku prováděná tajnými službami pravicových diktatur v Jižní Americe s podporou a plánováním ze strany Spojených států amerických za účelem vybudování nového politicko-hospodářského pořádku.[1] Prostředkem k dosažení cíle bylo odstranění či potlačení levicově smýšlejících osob – občanských aktivistů, odborářů, hudebníků, rolnických organizátorů, ekonomů i politiků.[1] Metody kampaně byly velmi brutální: od všemožné šikany a odpírání občanských práv, přes věznění, mučení až po vraždy a „mizení lidí“.[2][3][4][5] Přísně utajená kampaň byla formálně zahájena v roce 1975 a trvala až do konce 80. let, měla však své počátky již v předchozím desetiletí.[6] Účastnily se jí ve vzájemné součinnosti vlády (často vojenské junty) Chile, Argentiny, Paraguaye, Uruguaye, Bolívie a Brazílie; později se připojil také Ekvádor a Peru. Podporu – výcvikovou (včetně školení technik mučení), zbrojní, finanční i zpravodajskou – vojenským vládám poskytovala americká CIA,[2][7][8] jejímž prostřednictvím se USA za vlády prezidentů R. Nixona, G. Forda, J. Cartera a R. Reagana snažily udržet svou kontrolu nad západní hemisférou a nedopustit mocenský průnik SSSR, potažmo castrovské Kuby do této oblasti. O existenci operace Kondor, jejím rozsahu a míře zločinů v jejím rámci spáchaných, se svět dozvěděl až s objevením tzv. Archivů teroru v roce 1992.
Mezi nejznámější oběti těchto akcí patří např. chilský generál Carlos Prats, který byl šéfem armády před Pinochetem, bývalý bolivijský prezident José Juan Torres nebo chilský exministr zahraničí Orlando Letelier. Celkový počet perzekvovaných dosáhl téměř půl milionu, z toho 80 000 popravených nebo „zmizelých“.[9]
Za účast na operaci Kondor poslal argentinský soud v květnu 2016 do vězení čtrnáct bývalých představitelů vojenské diktatury, kteří nesli odpovědnost za likvidaci politických odpůrců. Proces byl zahájen v březnu 2013, přičemž původně bylo obviněno 32 osob, z nichž někteří byli obvinění zproštěni a jiní zemřeli během procesu, např. argentinský diktátor Jorge Videla. Odsouzeno bylo 14 osob, včetně bývalého argentinského generála a diktátora Reynalda Bignoneho. Tresty za zločinné spolčení, únos a mučení se pohybovaly mezi 8 a 25 lety.[10]