Oněžský záliv
V tomto článku přiblížíme Oněžský záliv z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout široký a podrobný pohled na toto téma. Oněžský záliv je dnes velmi aktuální téma, protože ovlivňuje různé aspekty společnosti, ekonomiky, politiky, kultury a každodenního života lidí. Prostřednictvím přísné a hloubkové analýzy prozkoumáme různé aspekty Oněžský záliv a prozkoumáme jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme čtenářům nabídnout komplexní a obohacující pohled, který jim umožní lépe porozumět důležitosti a rozsahu Oněžský záliv v současném světě.
| Oněžský záliv | |
|---|---|
 | |
| Maximální hloubka | 36 m |
| Šířka | 75 km |
| Délka | 185 km |
| Zeměpisné souřadnice | 64°20′0″ s. š., 36°30′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Severní ledový oceán |
| Stát | Rusko |
| Ostrovy | Solovecké ostrovy, souostroví Kuzova |
| Sídla | Kem, Belomorsk, Oněga |
| Přítoky | Oněga, Kem, Kereť, Vyg |
 | |
Oněžský záliv (rusky Онежская губа, Oněžskaja guba nebo Онежский залив – Oněžskij zaliv) je záliv na jihovýchodě Bílého moře. Patří k Rusku, kde spadá do Severozápadního federálního okruhu, v rámci kterého sousedí na jihu a východě s Archangelskou oblastí a na západě s Karelskou republikou. Je přibližně 185 kilometrů dlouhý a 75 kilometrů široký.
Oněžský záliv je nejjižnějším ze čtyř velkých zálivů Bílého moře, zbylé jsou Kandalakšský, Mezeňský a Dvinský, který leží severovýchodně od Oněžského a je od něj oddělený Oněžským poloostrovem.
V severní části Oněžského zálivu se nalézají Solovecké ostrovy, největší souostroví Bílého moře.
Na západě u města Belomorsk ústí do zálivu řeka Vyg a tím i Bělomořsko-baltský kanál, umělá vodní cesta spojující Bílé moře s Baltským. Rovněž na západě ústí do zálivu řeky Kem a Suma a na jihovýchodě řeka Oněga.
