Olaf III. Norský
V dnešním světě získal Olaf III. Norský nebývalý význam. Ať už svým dopadem na společnost, vlivem na kulturu nebo svým významem v ekonomické sféře, Olaf III. Norský dokázal upoutat pozornost a zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku budeme komplexně analyzovat všechny aspekty spojené s Olaf III. Norský a prozkoumáme jeho původ, vývoj a důsledky. Dále podrobně prozkoumáme jeho roli v současném kontextu a také možné budoucí projekce, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti na globální scéně. Stejně tak se budeme zabývat různými pohledy a názory na Olaf III. Norský s cílem poskytnout našim čtenářům úplný a podrobný přehled tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
| Olaf III. Norský | |
|---|---|
| norský král | |
 Titulní strana ze ságy o Olafovi. | |
| Doba vlády | 1067–1093 |
| Narození | asi 1050 Norsko |
| Úmrtí | 1093 Håkeby, Norsko |
| Pohřben | Nidaroský dóm |
| Předchůdce | Harald III. Hardrada |
| Nástupce | Haakon Magnusson Magnus III. Norský |
| Manželka | Ingerid Dánská |
| Potomci | Magnus III. Norský |
| Otec | Harald III. Hardrada |
| Matka | Tora Torbergsdatter |
| Příbuzní | Magnus II. Norský, Ingegerda Norská a Maria Haraldsdotter (sourozenci) Øystein Magnusson, Sigurd I. Jorsalfar, Olaf Magnusson, Tora Magnusdatter, Sigurd Slembe, Harald IV. Norský a Ragnild Magnusdotter (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olav Kyrre (asi 1050–1093), též Olaf III. Mírný, byl norským králem od roku 1067 do své smrti v roce 1093. Během jeho vlády prožil norský národ vzácně dlouhé období míru. Upevnil pozici norské církve.
Život
Olaf Kyrre byl jedním ze dvou synů krále Haralda III. a Tory Torbergsdatter. Podílel se na vikinském vpádu do Anglie vedeném jeho otcem, ale patrně se nezúčastnil bitvy u Stamford Bridge v roce 1066. Po porážce Norů a smrti svého otce s flotilou přezimoval na Orknejích a v létě 1067 se vrátil do Norska.
Po otcově smrti vládl spolu s bratrem Magnusem II., až do roku 1069, kdy Magnus zemřel. Olaf poté vládl jako jediný král Norska. Se smrtí jeho bratra přišlo již zmíněné období míru. Za vlády Olafa vzrostl význam měst, je mu připisováno založení Bergenu (kolem roku 1070). Během své vlády se věnoval hlavně modernizaci království a jeho ochraně.
Olaf rovněž uzavřel mír s Vilémem Dobyvatelem. Zda se někdy utkal s dánským králem Svenem II. není známo, nicméně se to zcela nevylučuje. V roce 1067 se však oženil se Svenovou dcerou Ingerid, přičemž toto manželství bylo součástí mírové smlouvy mezi Dánskem a Norskem. Aby se toto spojenectví ještě posílilo, jeden ze Svenových synů Olaf se oženil s Ingegerdou, sestrou Olafa III.[1]
Olaf III. zemřel na podzim roku 1093. Protože z jeho manželství s Ingerid se nenarodili potomci, nastoupil vládu jeho levoboček Magnus III. Bosý a Haakon Magnusson.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olaf III of Norway na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olaf III. Norský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Harald III. Hardrada |
|
Norský král 1067–1093 s Magnusem II. (1067–1069) |
|
Nástupce: Haakon Magnusson Magnus III. Norský |
