Olaf I. Tryggvason

V dnešním světě se Olaf I. Tryggvason stal tématem velkého významu a zájmu pro širokou škálu lidí v různých kontextech. Jeho vliv a dosah sahá od každodenního života až po specializovanější oblasti studia, což má významný dopad na společnost obecně. Od svého vzniku Olaf I. Tryggvason podnítil zvědavost a debaty a motivoval odborníky a nadšence k prohloubení jeho porozumění a aplikací. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Olaf I. Tryggvason a poskytneme komplexní a podrobný přehled, který čtenářům umožní rozšířit své chápání tohoto vysoce relevantního tématu.

Olaf I. Tryggvason
norský král
Portrét
Olaf Tryggvason norským králem, Peter Nicolai Arbo.
Doba vlády995–1000
Narození960–970
Norsko
Úmrtí1000
Bitva u Svolderu
PředchůdceHaakon Sigurdsson
NástupceSven Vidlí vous
ManželkyGeida
Gyda
Tyra Dánská
DynastieYnglingové
OtecTryggve Olafsson
MatkaAstrid Eiriksdottir
PříbuzníAstrid Tryggvesdatter (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olaf I. Tryggvason (norsky: Olav Tryggvason, staroseversky: Óláfr Tryggvason; 960–970 – 1000) byl norský král v letech 995–1000. Byl synem krále norského Vikenu Tryggve Olafssona a Astrid Eiriksdottir, dcery norského krále Erika Krvavé sekyry a podle pozdějších ság byl pravnukem prvního norského krále Haralda Krásnovlasého.

Olaf hrál důležitou roli v často bolestí a mučením[1][2][3][4] vynucené konverzi Norů ke křesťanství. Zřejmě založil vůbec první kostel v Norsku (v roce 995) a založil také město Trondheim (v roce 997).

Následující informace vycházejí především z později napsaných ság.

Život

Ohledně data Olafova narození panuje nejistota. Sága Heimskringla uvádí, že se narodil krátce po vraždě svého otce v roce 963, ale jiné zdroje naznačují roky 964 až 969. Pozdější data vrhají pochybnosti na tvrzení, že Olaf patří do rodu Haralda Krásnovlasého. Snorri Sturluson v Sáze Olafa Tryggvasona uvádí, že se Olaf narodil na ostrůvku v Fjærlandsvatnetu, kde se jeho matka Astrid skrývala před vrahy svého manžela, muži jejího bratra Haralda II. Se synem se pak uchýlila do Švédska. Harald poslal ke švédskému králi vyslance s žádostí o svolení vzít chlapce zpět do Norska a dát ho do výchovy své matky Gunhildy. Astrid se synem brzy utekla znovu. Olaf se tak dostal do Kyjeva a nakonec do otroctví a majetku muže jménem Klerkon, který ho prodal Klerkovi a ten ho prodal Reasovi.[5]

Olaf se nakonec vypracoval na vůdce vojska kyjevského knížete Vladimíra I. Vladimír se však začal obávat jeho rostoucí popularity, a tak se Olaf rozhodl hledat štěstí jinde. Začal žít životem nájezdníka a okolo roku 982 se oženil s vendskou královnou Geidou. Ta zemřela o dva nebo tři roky později.

V roce 988 se oženil s Gydou, ovdovělou sestrou Amlaíba Cuarána, krále Dublinu, která si ho vybrala za manžela a o kterou bojoval s jistým Alfvinem. Do Norska se mezitím dostaly zvěsti, že v Irsku žije král norské krve. Haakon Sigurdsson, tehdejší vládce Norska, se stával stále nepopulárnějším a Olaf této příležitosti využil. Haakon byl v roce 995 zabit svým sluhou a Olaf byl prohlášen norským králem.

Vláda

Bitva u Svoldu (Peter Nicolai Arbo, 19. století)

V roce 997 Olaf založil dnešní Trondheim, odkud vládl, a během své vlády násilně šířil křesťanství. V Norsku prosazoval Olaf Trygvason budování státu ve znamení křesťanství tou nejtvrdší metodou: kdo se nevzdal pohanských bohů, byl zabit, zmrzačen nebo vypovězen ze země. Jednou z nejznámějších obětí se stal šlechtic jménem Raud Silný. Když byl Olafem zajat a odmítl přijmout křest, rozzuřený král přikázal, aby mu vecpali do úst živou zmiji, což byl i na svou dobu mimořádně krutý způsob mučení. Olafovi misionáři se i na Islandu, který tenkrát Norsku patřil, pokoušeli nejprve postupovat také touto metodou, snažili se především ničit pohanské svatyně.[4] Sága Heimskringla uvádí, Olaf požádal o ruku Sigrid, vdovu po švédském králi Erikovi Vítězném, ale jako podmínku si určil, aby konvertovala ke křesťanství. Sigrid mu řekla: „Neodloučím se od víry, kterou přede mnou udržovali mí předci.“ Olaf ji ve vzteku uhodil rukavicí, načež Sigrid chladně reagovala: „To může jednoho dne znamenat tvou smrt.“

Sigrid poté chtěla utvořit koalici Olafových nepřátel. Zajistila spojenectví Švédska a Dánska, když se provdala za ovdovělého dánského krále Svena Vidlího vouse. Sven svou sestru Tyri provdal za vendského krále Burislava, otce své první manželky Gunhildy. Tyri utekla a provdala se za Olafa, čímž jen rozdmýchala konflikt mezi Olafem a jejím bratrem, zatímco Sigrid štvala Svena proti svému bývalému nápadníkovi. To vedlo k bitvě u Svolderu, ve které Olaf zemřel. Olaf bojoval do poslední lodi, než skočil přes palubu a už nebyl nikdy spatřen, byť Olafova sestra i anglický král Ethelred II. prý obdrželi dary jeho jménem dlouho po Olafově předpokládané smrti.

Zemi po jeho smrti vládli jako dánští místodržící Håkon Eiriksson a Svein Håkonsson, synové Haakona Sigurdssona.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olaf I of Norway na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.katolsk.no/biografi/olav/eng_07.htm retrieved 10 Feb 2011
  2. ↑ http://www.shadowdrake.com/religion.html Archivováno 9. 7. 2011 na Wayback Machine. retrieved 10 Feb 2011
  3. ↑ Heimskringla, King Olaf Trygvason's Saga, section 52
  4. ↑ a b Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, podkapitola: V Čechách a na Moravě podobně jako na Islandu, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,
  5. ↑ Snorri Sturluson: Heimskringla

Externí odkazy

Předchůdce:
Haakon Sigurdsson 		Znak z doby nástupu Norský král
995–1000 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sven Vidlí vous