V dnešním světě získal Olaf Beyer významný význam v různých oblastech každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku, kulturu, politiku a společnost obecně se Olaf Beyer stal tématem neustálých diskusí a bodem zájmu různého publika. Názory na Olaf Beyer jsou různé a někdy polarizované, což vedlo k potřebě analyzovat ji z různých úhlů pohledu as multidisciplinárním přístupem. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Olaf Beyer dnes a také jeho význam pro budoucnost.
Olaf Beyer | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. srpna 1957 (67 let) Grimma |
Alma mater | Gymnázium svatého Augustina |
Povolání | atlet a běžec na středně dlouhé tratě |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1978 | běh na 800 m |
Halové mistrovství Evropy | ||
stříbro | HME 1978 | běh na 800 m |
Olay Beyer (* 4. srpna 1957, Grimma, Sasko) je bývalý východoněmecký atlet, běžec, který se věnoval středním tratím, zejména půlce.
Své největší úspěchy zaznamenal v roce 1978. Na halovém ME v Miláně nestačil jen na Fina Markku Taskinena a získal stříbro v běhu na 800 metrů. V témž roce se stal na stejné trati v Praze mistrem Evropy. Trať zaběhl v novém osobním rekordu 1:43,84.[1] Na druhém místě doběhl Steve Ovett z Velké Británie a bronz vybojoval jeho krajan Sebastian Coe.
V roce 1980 reprezentoval na letních olympijských hrách v Moskvě, kde skončil ve třetím semifinálovém běhu na čtvrtém místě a do finále se nedostal.[2] O dva roky později doběhl na mistrovství Evropy v Athénách sedmý.