Téma Okres Kuçovë bylo v historii předmětem debat a kontroverzí. Od svých počátků až do současnosti hraje Okres Kuçovë zásadní roli v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a pohledy na Okres Kuçovë a analyzujeme jeho dopad na kulturu, politiku, ekonomiku a další oblasti. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Okres Kuçovë a jeho vliv na současný svět. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit důležitost a relevanci Okres Kuçovë v současném kontextu a poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Okres Kuçovë Rrethi i Kuçovës | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Kuçovë |
Souřadnice | 40°49′ s. š., 19°54′ v. d. |
Rozloha | 112 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 34 907 (2013) |
Hustota zalidnění | 311,7 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | AL-KC |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Kuçovë (albánsky Rrethi i Kuçovës) je jedním z třiceti šesti albánských okresů. V roce 2004 měl 35 000 obyvatel, jeho rozloha činí jen 112 km², a řadí se k těm nejmenším.
Kuçovský okres je jedním z nejvýznamnějších center albánského ropného průmyslu; jeho okresní město – Kuçovë bylo postaveno v 50. letech ve spolupráci se sovětskými odborníky (do roku 1990 neslo název Qytet Stalin - Stalinovo město). Přestože v této době bylo vybudováno mnoho infrastruktury, ropa se zde zpracovávala již v meziválečném období. V současné době se jí však již tolik jako dříve netěží; velká část zařízení určených k těžbě je mimo provoz, někde ropa i vytéká na povrch.
Ekonomicky se jedná o chudý kraj; dříve významná průmyslová odvětví se nedokázala adaptovat na nové podmínky. Okres navíc nedisponuje turistickými atrakcemi, jako například Berat či Gjirokastër.
V časech komunistické Albánie se jednalo o uzavřenou oblast, která měla též i svůj význam v obraně země; nacházela se zde letecká základna. Dnes je zchátralá a neslouží již svému účelu.