V dnešním světě je Okres Gyula tématem, které nabylo velké aktuálnosti a stalo se předmětem zájmu odborníků i laické veřejnosti. Od svého vzniku Okres Gyula podnítil neustálé debaty, generoval protichůdné názory a spustil řadu vyšetřování a analýz v různých oblastech. Tento článek si klade za cíl se tomuto tématu důkladně věnovat a analyzovat jeho význam, dopad a relevanci v dnešní společnosti. V tomto směru budou prozkoumány různé pohledy a argumenty související s Okres Gyula s cílem poskytnout širokou a obohacující vizi této problematiky, která je dnes tak relevantní.
Okres Gyula Gyulai járás | |
---|---|
![]() Vodní kanál Élővíz-csatorna | |
Geografie | |
Hlavní město | Gyula |
Souřadnice | 46°35′11″ s. š., 21°13′28″ v. d. |
Rozloha | 413,22 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 42 264 (1. 1. 2012) |
Hustota zalidnění | 102,3 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nadřazený celek | Békés |
Druh celku | okres |
Podřízené celky | 4 obce |
Vznik | 1. ledna 2013 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres Gyula (maďarsky Gyulai járás) je okres v Maďarsku v župě Békés. Okres má rozlohu 413,22 km² a jeho správním centrem je město Gyula; dále se zde nachází město Elek, městys Kétegyháza a obec Lőkösháza. V roce 2007 zde žilo 43 812 obyvatel.
Okres se rozkládá na jihovýchodě Maďarska. Na východě hraničí s rumunskými župami Arad a Bihor. V župě Békés sousedí s maďarskými okresy Sarkad na severu, Mezőkovácsháza na jihozápadě a Békéscsaba na západě.
Území okresu je rovinaté s nadmořskou výškou zhruba od 80 m až po 100 m.[zdroj?] Okresem protéká zhruba od jihu k severozápadu řeka Fehér-Körös,[1] z níž je směrem k západu veden vodní kanál Élővíz-csatorna,[2] který se opět napojuje na řeku Kriš severně od města Békés.[3]
Okresem prochází hlavní silnice č. 44[1] vedoucí z města Kecskemét směrem do Rumunska. Také zde prochází nejméně dvě železniční trati,[1] které směřují do sousedního Rumunska.