V dnešním světě Oběhová soustava ptáků upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Oběhová soustava ptáků se dnes stal stálým tématem konverzací. Když zkoumáme různé aspekty a aspekty, které tvoří Oběhová soustava ptáků, je zřejmé, že jeho důležitost a rozsah jsou významné na několika úrovních. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Oběhová soustava ptáků a to, jak zanechala nesmazatelnou stopu v současné společnosti.
Oběhová soustava ptáků se vyznačuje určitou konvergencí se savčí. Ptačí srdce je čtyřdílné (2 předsíně a 2 komory), přepážka mezi levou a pravou polovinou je úplná. K mísení redukované a oxidované krve nedochází. Levá aorta plazů zanikla a z levé komory vystupuje jediná tepna, pravá aorta. Z oblouku aorty vystupuje párový truncus brachiocephalicus, který se štěpí na krkavice, podklíčkové tepny a hrudní tepny. Z pravé komory vystupuje plicní tepna, která se pak větví na levou a pravou. Do levé předsíně ústí obě plicní žíly takřka společným kmenem. Do pravé předsíně vstupuje zadní dutá žíla a po jejích stranách pravá a levá přední dutá žíla. Pro ptáky je charakteristické spojení obou jugulárních žil na krku příčnou spojkou a přítomnost četných arterio-venosních spojek (anastomóz) na periferních místech těla, kde fyzikální cestou napomáhají termoregulaci exponovaných míst. Na rozdíl od savců mají ptáci podobně jako plazi ještě vrátnicový oběh v ledvinách, i když omezený. Spočívá v tom, že redukovaná krev z vena hypogastrica není vedena k srdci, ale vrací se přes kapilární síť ledvin a vena renalis do zadní duté žíly.
Ptáci mají relativně největší srdce z obratlovců a absolutně nejvyšší krevní tlak, rychlost tepu a tělesnou teplotu. Hmotnost srdce dosahuje u velkých ptáků 1% a více, u kolibříků více než 2 % z celkové hmotnosti těla[1]. Krevní tlak se pohybuje mezi 20-67 kPa (150-200 mm Hg), rychlost tepů za minutu 120-800 (u kolibříků až 1000 tepů za minutu), tělesná teplota 40-44 °C. Tyto hodnoty značně kolísají (mimo teploty) a všeobecně jsou v negativní korelaci s velikostí těla. Krevní tlak a puls se také mění v závislosti na pohybové aktivitě. Červené krvinky jsou oválné a mají jádro.