V dnešním světě je Nána tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a dopad sahá od osobních po globální aspekty a jeho dopad je pociťován ve všech oblastech každodenního života. Jak čas postupuje, Nána nadále zpochybňuje hranice znalostí a vyvolává debatu ve společnosti. V této souvislosti je nutné toto téma plně prozkoumat, pochopit jeho důsledky a zamyslet se nad jeho vlivem na naše životy. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Nána, analyzujeme jeho mnohé aspekty a zjistíme, jak může ovlivnit naše vnímání a jednání.
Nána | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°48′46″ s. š., 18°42′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 108 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Nitranský |
Okres | Nové Zámky |
Tradiční region | Podunajsko |
![]() ![]() Nána | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 17,9 km² |
Počet obyvatel | 1 198 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 66,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | vesnice |
Starosta | Dezider Molnár |
Vznik | 1157 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 036 |
PSČ | 943 60 |
Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nána je obec nacházející se na jižním Slovensku v okrese Nové Zámky. Žije v ní přibližně 1 200[1] obyvatel. Je zde mateřská škola s výchovnými jazyky slovenským a maďarským[2] a základní škola s vyučovacím jazykem maďarským.[3]
První písemná zmínka pochází z roku 1157, kde je zmiňována jako Nana, vesnice ostřihomské kapituly. V roce 1530 byla zničena nájezdem Tatarů. V 18. století byl na jejím místě založen dvůr, u kterého vznikla obec. V roce 1715 měla dvanáct domácností, v roce 1755 zde žilo 105 obyvatel, v roce 1787 v 35 domech žilo 275 obyvatel a v roce 1828 žilo 399 obyvatel v 43 domech.[4] V letech 1960 až 1991 byla součásti Štúrova.[5] Hlavní obživou bylo zemědělství, v roce 1900 zde byla cihelna.
Obec se nachází v nejjižnější části Slovenska v Podunajské nížině v pravobřežním údolí Hronu a levobřežním údolí Dunaje. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 103 až 200 m, střed obce je ve výšce 110 m n. m.[6][7] Na starších třetihorních slínech je mocný pokryv říčních čtvrtohorních štěrků.[6]
Na území obce se nachází chráněné území státní přírodní rezervace Vŕšok se zachovaným společenstvím xerotermofilní[pozn. 1] fauny a flory na ploše 1,45 ha, které bylo vyhlášené v roce 1965.[8] Na zátopovém území Hronu je chráněné území vodního ptactva a mokřadní vegetace.[6]
Obec sousedí na jihu s městem Štúrovo, hranicí je železniční trať Bratislava– Budapešť. Na západě je to obec Obid, na západě a severu Kamenný Most, na severu Malá nad Hronom. Východní hranici tvoří řeka Hron s obcí Kamenica nad Hronom.[9]
V jižní části katastrálního území se nachází železniční stanice Štúrovo, kterou prochází železniční trať Bratislava – Štúrovo – Budapešť a trať Štúrovo – Levice.