V dnešním světě je Nitrosloučeniny tématem, které upoutalo pozornost lidí ze všech oblastí života. S významným dopadem na společnost, každodenní život a kulturu se Nitrosloučeniny stal klíčovým tématem dnešní konverzace. Od svého vlivu na způsob, jakým komunikujeme, až po dopad na globální ekonomiku, Nitrosloučeniny vyvolal vášnivou debatu a řadu rozdílných názorů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Nitrosloučeniny na naše životy a prozkoumáme jeho důsledky na osobní, sociální a globální úrovni.
Nitrosloučeniny obsahují ve svých molekulách vazbu C-N, konkrétně jednovaznou nitroskupinu -NO2, která je vázaná na uhlík.
Většina sloučenin jsou kapaliny (např. nitromethan, nitroethan a nitrobenzen), některé jsou však pevné (např. trinitrotoluen (TNT) a methandinitrobenzen). Jsou nerozpustné ve vodě a mají typické aroma. Některé jsou jedovaté.
Vazby vycházející z dusíkového atomu ke kyslíkům jsou rovnocenné a stejně dlouhé. Nitroskupina dodává sloučeninám polární charakter.
Nejvýznamnější reakcí je redukce aromatických nitrosloučenin. Nitroskupinu lze zredukovat až na aminoskupinu (pomocí kovu a kyseliny nebo vodíkem za přítomnosti katalyzátoru).
U aromatické elektrofilní substituce je nitroskupina substituentem druhé třídy, tj. usměrňuje substituci do polohy meta (3. uhlík).
Nitrosloučeniny vznikají nitrací uhlovodíků. Vzniká směs produktů, která obsahuje izomerní nitroderiváty vstupního uhlovodíku. Jejich oddělení se provádí destilací. Nitrace se v případě aromatických uhlovodíků provádí pomocí nitrační směsi, kterou tvoří kyselina sírová a kyselina dusičná. Při jejich smísení vzniká kationt NO2+, který elektrofilně napadá uhlovodík.