Dnes se ponoříme do vzrušujícího světa Nesyt africký, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Nesyt africký zanechal v našich životech nesmazatelnou stopu. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty, díky nimž je Nesyt africký tématem obecného zájmu, od jeho počátků až po jeho dnešní význam. Připravte se na fascinující cestu do srdce Nesyt africký, kde objevíte její tajemství, mýty a realitu a také její dopad na náš každodenní život. Nenechte si ujít tuto příležitost prozkoumat Nesyt africký do hloubky a rozšířit své znalosti o tomto vzrušujícím tématu!
![]() | |
---|---|
![]() Nesyt africký | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | čápi (Ciconiiformes) |
Čeleď | čápovití (Ciconiidae) |
Rod | nesyt (Mycteria) |
Binomické jméno | |
Mycteria ibis (Linné, 1766) | |
Synonyma | |
Pseudotantalus ibis[2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nesyt africký (Mycteria ibis nebo Pseudotantalus ibis[2]) je velký pták z čeledi čápovitých.
Je velký přibližně jako čáp bílý, dorůstá 95–105 cm, váží 1,9–2,9 kg a v rozpětí křídel měří 150–165 cm. Je převážně bílý, má černá křídla a ocas, růžové končetiny, velký žlutý zobák a nápadnou červeně zbarvenou kůži na obličeji. Ve svatebním šatě má jeho bílé opeření na těle navíc výrazný růžový odstín. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou šedohnědí, mají hnědý zobák a končetiny a oranžově zbarvenou kůži na obličeji.
Nesyt africký se vyskytuje na rozsáhlém území subsaharské Afriky a v západní části Madagaskaru. K životu preferuje mokřady, břehy jezer a řek a zaplavené oblasti.
Jedná se o společenský druh, který se ve volné přírodě většinou zdržuje v menších skupinách. Pomalu prochází mělká dna vodních ploch a vyhledává ryby, korýše, žáby, hmyz a červy, kterých se zmocňuje rychlým škubnutím hlavou.
Na stavbě objemného hnízda, které bývá umístěno vysoko na stromě, se vždy podílí samec i samice. Krátce po jeho dokončení do něj samice klade 2–3 vejce, na kterých sedí střídavě se svým partnerem přibližně po dobu 30 dní.
Tento druh je chován ve více než 40 evropských zoo, takže nepatří k častým chovancům. V Česku je k vidění ve čtyřech zoo[3][4]:
První jedinci tohoto druhu byli v Zoo Praha chováni v rozmezí let 1974 a 1982.[3] V roce 1974 totiž do Prahy byli přivezeni dva ptáci pocházející z volné přírody, konkrétně z odchytů Ing. Vágnera v Africe, takže se zvířata dostala do Prahy přes Zoo Dvůr Králové.[5] Poté následovala pauza až do roku 2002, kdy se nesyt africký do pražské zoo vrátil[3] (příchod dvou párů[5]). První úspěšný odchov byl zaznamenán o dalších pět let později, tedy v roce 2007.[3][6] Od té doby se daří nesyty úspěšně odchovávat pravidelně.[3] Ke konci roku 2018 byl chován samec a dvě samice.[4] V květnu 2019 byla skupina doplněna o samce a samici ze Zoo Zlín.[7]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yellow-billed Stork na anglické Wikipedii.