Nestřídmost

V dnešním globalizovaném světě se Nestřídmost stal tématem velkého významu a zájmu pro různá průmyslová odvětví a společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku, politiku, kulturu a dokonce i na každodenní životy lidí nabyla Nestřídmost celosvětově významného významu. Jak čas postupuje, Nestřídmost je i nadále předmětem debat a analýz, což vytváří příležitosti i výzvy pro ty, kdo se podílejí na jeho studiu a porozumění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Nestřídmost, jeho vliv v různých oblastech a jak jeho vývoj poznamenal před a po v současné historii.

Sedm hlavních hříchů Hieronyma Bosche, Obžerství

Nestřídmost či obžerství (Gula) je v nejužším slova smyslu systematické přejídání, v širším významu (ve kterém je v rámci křesťanství bráno jakožto jeden ze sedmi hlavních hříchů) pak nadměrná konzumace nejen jídla, ale též dalších požitků. Zahrnuje pak i různé nežádoucí závislosti: závislost na drogách, počítačových hrách, workoholismus atd. Jako její protějšek mezi ctnostmi je uváděna střídmost.

Na počátku 14. století byla nestřídmost ve výčtu sedmi hlavních hříchů uváděna nejčastěji na prvním místě, později na ni začalo být pohlíženo shovívavěji.[1]

Reference

  1. Graham Tomlin: Sedm hlavních hříchů a jak je překonávat; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2009; ISBN 978-80-7195-249-7 (str. 80-81)

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu nestřídmost na Wikimedia Commons