V dnešní době je Nervosvalová ploténka tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Od svého vzniku až do současnosti má Nervosvalová ploténka významný dopad na životy lidí. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Nervosvalová ploténka vyvolal debaty, kontroverze a změny v různých oblastech. V průběhu historie byl Nervosvalová ploténka předmětem studia, úvah a analýz odborníků a akademiků. V tomto článku prozkoumáme význam Nervosvalová ploténka a jeho vliv na společnost dnes, stejně jako jeho možné důsledky pro budoucnost.
Nervosvalová ploténka nebo také nervosvalové zakončení nebo řidč. myoneurální spojení je typ periferní synapse, která umožňuje převod vzruchu mezi motorickým neuronem a svalovým vláknem.
V místě nervosvalové ploténky naléhá zvrásněná presynaptická nervová membrána na postsynaptickou svalovou membránu. Tím, že dochází k zanoření obou membrán do sebe je dosaženo většího účinného povrchu.
Klidový membránový potenciál ploténky je -90mV. V klidu projevuje nervosvalová ploténka neustálou aktivitu a rytmicky se vybíjí v tzv.miniaturních potenciálech, které mají hodnotu 1-1,5mV. Může k tomu docházet díky uvolňování malých kvant acetylcholinu – jedná se o tzv. podprahový podnět.
Dráždění motorického nervu dále depolarizuje ploténkovou membránu na -50 - -60 mV. Mediátorem u nervosvalové ploténky je acetylcholin, který se váže na nikotinový receptor. Ten je spojen s iontovým kanálem, tedy zvyšuje permeabilitu membrány pro ionty (konkrétně Na+) a následně dochází k depolarizaci. Po překročení kritické hranice je vyvolán svalový vzruch, který se dále šíří po svalovém vláknu. Na ploténce je vysoká koncentrace cholinesterázy, která acetylcholin rychle rozkládá.
Doba přenosu vzruchu je asi 0,5ms, což značí, že se jedná o podobný systém jako u centrální synapse.