Nahid Perssonová

Nahid Perssonová je téma, které přitahuje zájem společnosti po celá desetiletí. Jeho význam je nepopiratelný a jeho dopad byl pociťován v různých aspektech každodenního života. V průběhu let se stala předmětem diskusí, výzkumů a úvah, generujících různé pohledy a protichůdné názory. V tomto článku se blíže podíváme na Nahid Perssonová a prozkoumáme jeho důsledky v různých kontextech. Od svého vlivu na populární kulturu až po její význam v politice a ekonomice, Nahid Perssonová nadále vytváří široké spektrum diskusí, které nenechají nikoho lhostejným.

Nahid Perssonová
Nahid Perssonová (11. října 2007)
Nahid Perssonová (11. října 2007)
Narození24. května 1960 (64 let)
Šíráz
Povolánífilmová režisérka a scenáristka
OceněníPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ100250317 (2003)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nahid Perssonová Sarvestani (* 24. května 1960, Šíráz, Írán) je švédsko-íránská dokumentaristka.

Mezi její nejznámější dokumentární filmy patří Prostituce za závojem, Moje matka – perská princezna, Konec vyhnanství a Poslední dny života. V roce 2007, poté co byla zatčena a krátce uvězněna úřady v Íránu za údajné zostuzení své země dokumentem o dvou prostitutkách v Teheránu, dokončila v nebezpečných podmínkách dokument Čtyři manželky - jeden muž. Film, který zobrazuje polygamní rodinu jižně od Šírázu, byl propašován z Íránu a sestříhán ve Švédsku.

V roce 2022 natočila životní příběh íránské aktivistky Masíh Alínežádové, která je kritičkou stavu lidských práv v Íránu a zasazuje se zejm. o posílení práv žen.

I v budoucnu chce natáčet o Íránu. Jedním z jejích motivů je smrt jejího bratra, kterého íránský režim nechal zavraždit krátce po islámské revoluci na konci 70. let 20. století. Předpokládá, že kdyby v Íránu zůstala, také by byla po smrti. „Jsem naživu, a proto nemohu přestat dělat to, co dělám. Je to moje povinnost,“ řekla Perssonová.[1]

Ocenění

Perssonová získala za své filmy několik cen. Poslední dny života (The Last Days of Life) získaly v roce 2002 novinářskou cenu švédské nadace proti rakovině (Cancerfondens). Film Prostituce za závojem (Prostitution Behind the Veil), kontroverzní příběh o životech dvou prostitutek v Teheránu, získal mj. mezinárodní nominaci na cenu Emmy, Zlatého draka na filmovém festivalu v Krakově, The Crystal Award od švédské veřejnoprávní televize SVT nebo cenu Golden Scarab od Švédského filmového institutu v roce 2005.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nahid Persson Sarvestani na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PERLÍNOVÁ, Dominika. Sundejte hidžáby, vyzývá Íránky aktivistka. Pro režim je úhlavním nepřítelem. Aktualne.cz . 2022-03-20. Dostupné online. 

Externí odkazy