Nagykáta
Ve světě Nagykáta existuje velké množství informací a názorů, které mohou být ohromující pro ty, kteří chtějí lépe porozumět tomuto tématu. Z různých úhlů pohledu a přístupů byl Nagykáta v historii předmětem debat a diskuzí a jeho význam v dnešní společnosti je i nadále tématem velkého zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Nagykáta s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu. Od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad se vydáme na cestu objevování, abychom lépe porozuměli Nagykáta a jeho vztahu se světem kolem nás.
| Nagykáta | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°24′48″ s. š., 19°44′21″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Pest |
| Okres | Nagykáta |
  Nagykáta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 81,61 km² |
| Počet obyvatel | 11 855 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 145,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | János Kocsi (Fidesz) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 53 |
| PSČ | 2765 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nagykáta je okresní město v Maďarsku v župě Pest. Nachází se nedaleko metropole Budapešti, jihovýchodně od ní.
Má rozlohu 81,61 km² a v roce 2013 zde žilo 12 576 obyvatel.
Historie
Počátky obce spadají do 12. století, kdy se do oblasti přistěhoval rod Káta, jehož příslušníci zde od krále získali pozemek. Na území města archeologové vykopali základy kostela z tohoto období spolu se 42 hroby. Našly se zde také mince Gejzy II. Uherského. Tyto nálezy nasvědčují, že Nagykáta byla ve středověku významným sídlem. V 15. a 16. století je občas uváděna pod názvem Csekekáta. Současný název města se objevuje až od století sedmnáctého. Za turecké vlády byla zničena, později byly pozemky prodány rodu Keglevićů a obec byla následně obnovena. Období působení rodu připomíná dodnes kaple. V první polovině století osmnáctého zasáhl obec mor a počet obyvatel se na krátko snížil. V 19. století byla přes obec postavena železniční trať, která vede z Budapešti do Szolnoku přes městečko Újszász.
Během obou světových válek ve 20. století došlo k značnému poklesu obyvatelstva. I přes přítomnost dráhy nicméně průmyslový rozvoj začal až velmi pozdě a ještě po druhé světové válce zde bylo dominantním zdrojem obživy zemědělství. V roce 1984 získala Nagykáta statut města.
Po roce 1990 došlo k značnému rozvoji města. Okrajové silnice byly vyasfaltovány a hlavní třída, která nese název po György Dózsovi byla přebudována. Vznikl také nový park s názvem Europa Park.
Kultura a pamětihodnosti
Mezi významné stavby patří kostel sv. Jiří, městské lázně a socha turula. Ve městě se také nachází venkovský dům (maďarsky tájház).
V Nagykátě se také nacházejí lázně a velké koupaliště.
Partnerská města
Známí rodáci
- Gábor Mátray (1797–1875), hudební historik a skladatel
- Sándor Elefánthy (1822-1896), královský dvorní prokurátor, starosta města Jászberény
- Kálmán Mészáros (1859–1922) spisovatel, ředitel kanceláře Národní herecké asociace
- Endre Barát (1907–1976), spisovatel a novinář
- Dénes Nemeskövi (1945–2020), několikanásobný olympijský mistr a mistr světa mistr kuchař
- Erzsébet Schmuck (1954), ekonomka, ekologická aktivistka a politička
- Géza Orczi (1955) umělec, mistr a restaurátor
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nagykáta na slovenské Wikipedii a Nagykáta na maďarské Wikipedii.
- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. .
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nagykáta na Wikimedia Commons
