Nacistická propaganda

Tento článek se snaží řešit různé aspekty související s Nacistická propaganda s cílem poskytnout čtenáři holistický pohled na toto téma. V tomto smyslu bude analyzován význam Nacistická propaganda v různých oblastech a také jeho implikace v dnešní společnosti. Budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy, abychom plně porozuměli významu Nacistická propaganda a také jeho dopadu na současný svět. Cílem tohoto článku je poskytnout úplný přehled, který čtenáři umožní přemýšlet a vytvořit si informovaný názor na Nacistická propaganda.

Ministr říšské propagandy Joseph Goebbels hovoří 25. srpna 1934 v berlínské Lustgarten u příležitosti povolání SA.

Nacistická nebo též národně socialistická propaganda (německy Nationalsozialistische Propaganda / NS-Propaganda / Nazi-Propaganda) byla souhrn agitačních a propagačních aktivit Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).

Ústředními tématy nacionálně socialistické propagandy byli tzv. listopadoví zločinci a versailleský diktát, spiknutí údajného světového židovstva a s ním úzce spjatý antikomunismus (boj proti židobolševismu), ideologie národního společenství, glorifikace hnutí mučedníků a připomínání hrdinů, nacionálně socialistický obraz žen a bezpodmínečný vůdcovský kult kolem Adolfa Hitlera.

Přímo jako příprava na válku sloužila revize německých územních ztrát v důsledku Versailleské mírové smlouvy pod heslem Heim ins Reich a legenda, že Německo bylo národem bez prostoru a muselo si dobýt životní prostor na východě.

Metodika

Metodicky se NS propaganda soustředila na několik témat zpracovaných do chytlavých a oslovujících hesel. Řídil se přitom vůdčími zásadami propagandy, které již Adolf Hitler popsal ve svém základním díle Mein Kampf, napsané v letech 1924 až 1926: „Umění propagandy spočívá právě v tom, že rozumí emocionálnímu světu idejí velké masy psychologicky správným způsobem Forma nachází cestu k pozornosti a dále k srdcím širokých mas.“ [1]

Inspiraci pro tuto formu systematického masového vlivu Hitler čerpal mimo jiné z knihy Psychologie mas (1895) od Gustava Le Bona.[2] Vědomé a cílené použití masové psychologie bylo klíčem k úspěchu nacistické propagandy. [3]

Masový kult a rituály

Po volebním úspěchu NSDAP a nástupu k moci v roce 1933 bylo tzv. „národní hnutí“ řízeno do značné míry pomocí symbolických komunikačních prostředků. Pomocí určitých rituálů, jako byl Hitlerův pozdrav, byla vytvořena pseudonáboženská forma masového politického kultu. Tento kult měl oslovit smysly, probudit emoce a otupit mysl. Prostřednictvím shromáždění, pochodňových průvodů, vlajkových rituálů, masových pochodů a oslav, jakož i prostřednictvím mládežnických organizací, jako jsou Hitlerjugend (HJ) a Svaz německých dívek (Bund Deutscher Mädel / BDM), ale také vhodným uspořádáním školních aktivit se NSDAP podařilo chytře sloužit rozšířené potřebě identity a sociální komunity a tyto skutečnosti zneužít k politickým účelům.

Reference

  1. ↑ Adolf Hitler: Mein Kampf. München 1933, 6. Kapitel: Kriegspropaganda, S. 198.
  2. ↑ Rudolf Stöber: Die erfolgverführte Nation. Deutschlands öffentliche Stimmungen 1866 bis 1945. Steiner, Stuttgart 1998, ISBN 3-515-07238-1, S. 170.
  3. ↑ Militärgeschichtliches Forschungsamt: Das Deutsche Reich und der Zweite Weltkrieg. Band I: Die propagandistische Mobilmachung für den Krieg. Deutsche Verlags-Anstalt, ISBN 3-421-01934-7, S. 104.

Externí odkazy