V dnešním světě je Národní revoluční armáda téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od nepaměti je Národní revoluční armáda zdrojem fascinace a studia pro různé disciplíny a sektory. Ať už kvůli svým implikacím v každodenním životě, svému dopadu na technologický rozvoj nebo jeho vlivu na kulturu a umění, Národní revoluční armáda zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Národní revoluční armáda, od jeho počátků až po jeho význam v dnešním světě, s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi tohoto transcendentálního tématu.
Národní revoluční armáda 國民革命軍 | |
---|---|
![]() Vlajka Národní revoluční armády | |
Založeno | 16. června 1924 |
Stát | ![]() |
Rozpuštěno | 25. prosince 1947 |
Velitelství | Nanking (1928–1937, 1946–1947) Čchung-čching (1937–1946) |
Velení | |
Vrchní velitel | Čankajšek (1925–1947) |
Národní revoluční armáda (čínsky v českém přepisu kuo-min ke-ming ťün, pchin-jinem guómín gémìng jūn, znaky tradiční 國民革命軍), zkratkou NRA, byla v letech 1925–1947 ozbrojené křídlo Kuomintangu, čínské politické strany. Od roku 1928, během kuomintangské vlády jedné strany, také tvořila pravidelnou armádu Čínské republiky. S přijetím nové čínské ústavy roku 1947 byla Národní revoluční armáda přejmenována na Ozbrojené síly Čínské republiky a podřízena civilní kontrole.
Národní revoluční armáda byla původně budována s pomocí ze strany Sovětského svazu jako prostředek pro sjednocení fragmentované Číny Kuomintangem během tzv. éry militaristů. NRA se poté účastnila Pochodu na sever, vojenského tažení zaměřeného proti severočínským militaristům v letech 1926–1928, sehrála klíčovou roli během druhé čínsko-japonské války v letech 1937–1945 a následně bojovala v druhé fázi čínské občanské války proti komunistické Čínské lidové osvobozenecké armádě.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Revolutionary Army na anglické Wikipedii.