Národní lípa
V tomto článku prozkoumáme dopad Národní lípa na současnou společnost. Od svého vzniku Národní lípa vyvolal nekonečné debaty a úvahy v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. V tomto smyslu se budeme snažit pochopit, jak Národní lípa formoval náš způsob myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé aspekty související s Národní lípa, odhalíme jeho význam v současné oblasti a jeho projekci do budoucnosti. Tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní pohled na toto téma a poskytnout čtenáři potřebné nástroje k pochopení a zamyšlení nad vlivem Národní lípa v našem prostředí.
 Památný strom (zaniklý)Národní lípa | |
|---|---|
 před rokem 1925 | |
| Druh | lípa Tillia |
| Zánik | 4. července 1925[1] |
| Ochrana | ne |
| Poloha | |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Hradec Králové |
| Obec | Libníkovice |
| Katastr | Libníkovice |
| Souřadnice | 50°14′55,8″ s. š., 15°59′37,8″ v. d. |
  Národní lípa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní lípa byl památný strom, který rostl u obce Libníkovice v okrese Hradec Králové. Mohutná lípa zanikla ve čtvrtek 4. července 1925 při větrné smršti.[1]
Základní údaje
- název: Národní lípa, Libníkovická lípa
- výška: ?
- obvod: na 5 mužů
- věk: 350 let[1]
- souřadnice: 50°14'55.8"N, 15°59'37.8"E
Lípa rostla na kopci u obce (285 m n. m.), na konci 19. století bylo v její koruně zbudované pódium pro hudebníky. 6. července 1890 se na pódiu konal první koncert (při hasičské slavnosti). Na pódium se podle různých zdrojů vešlo 12 (časopis r. 1911), 25[1] nebo jednou prý až 30[2] hudebníků. V roce 1914 došlo na výměnu dřevěné konstrukce, od roku 1920 vybírala obec za užívání prostoru v okolí lípy 30 Kč od domácích a 50 Kč od přespolních pořadatelů.[1]
Roku 1924 došlo na vykácení švestkových stromů v prostoru kolem lípy, 16. dubna 1925 začala zalesňovací výsadba a vysazení oboustranné lipové aleje kolem silnice. 16. června 1925 na pódiu zahrála hudba naposledy a 4. července 1925 zachvátila část střední Evropy silná větrná smršť, která zničila střechy, elektrické vedení, způsobila rozsáhlé lesní polomy a také zánik lípy. Lidé však víc než nad vlastním majetkem bědovali nad lípou:
- „Copak prý díra do stodoly, ta se dá spravit, ale lípa...“[1]
26. července 1925 bylo uspořádáno pietní rozloučení s lípou, na kterém promluvil starosta, aby připomněl některé okamžiky z historie stromu. Protože se obyvatelé se ztrátou plně nevyrovnali, začalo se 16. března 1930 oficiálně jednat o výstavbě rozhledny na místě, kde lípa stávala, aby nedošlo k jejímu zapomenutí. 15 metrů vysoká rozhledna byla slavnostně otevřena 12. července 1930, novodobé opravy se dočkala v roce 1992; funguje dodnes.[3]
Symbol 3 lipových listů se dostal do novodobého znaku obce.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Libníkovice - Historie libnikovice.cz
- ↑ CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 146.
- ↑ Libníkovice - Rozhledna libnikovice.cz