Mystacinovití

V dnešním světě se Mystacinovití stal tématem rostoucího zájmu. Postupem času se význam Mystacinovití upevnil v různých oblastech, od osobního života lidí až po globální ekonomiku. Relevance Mystacinovití vedla k provádění výzkumu a rozvíjení debat na toto téma, aby bylo možné mu plně porozumět a učinit o něm informovaná rozhodnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Mystacinovití, od jeho původu až po jeho důsledky dnes, s cílem poskytnout komplexní vizi tohoto tématu, které má tak velký dopad na společnost.

Jak číst taxoboxMystacinovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Podřádnetopýrotvaří (Yangochiroptera)
Čeleďmystacinovití (Mystacinidae)
Dobson, 1875
RodMystacina (Mystacina)
Gray v Dieffenbach, 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mystacinovití (Mystacinidae) je čeleď neobvyklých netopýrů, kteří se endemitně vyskytují na Novém Zélandu. Čeleď zahrnuje pouze jediný rod mystacina (Mystacina).

Mystacinovití představují jedinou čeleď savců endemickou Novému Zélandu.[1]

Klasifikace

Mystacinovití náleží do nadčeledi Noctilionoidea, prastaré skupiny netopýrů z období Gondwany, ze které se mystacinovití vydělili patrně někdy před 51–41 miliony let.,[2] nicméně lze se setkat s udávaným rozpětím vydělení od 35 až do 68 milionů let. Každopádně to je až poté, co se novozélandský kontinent vydělil z Gondwany (circa před 80 miliony lety).[3] Nejbližší příbuzné mystacinovitých patrně představuje široce rozšířená čeleď listonosovitých.[4]

Čeleď zahrnuje pouze jeden rod mystacina (Mystacina) se dvěma druhy:

Nadto se do čeledi řadí i některé fosilní taxony jako rod netopýrů Icarops známý z australských nálezů z období oligocénu a miocénu[5] nebo novozélandský raně miocenní rod Vulcanops.[6]

Odkazy

Reference

  1. HAND, Suzanne J; WEISBECKER, Vera; BECK, Robin MD; ARCHER, Michael; GODTHELP, Henk; TENNYSON, Alan JD; WORTHY, Trevor H. Bats that walk: a new evolutionary hypothesis for the terrestrial behaviour of New Zealand's endemic mystacinids. S. 169. BMC Evolutionary Biology . 2009. Roč. 9, čís. 1, s. 169. doi:10.1186/1471-2148-9-169. (anglicky) 
  2. MILLER-BUTTERWORTH, Cassandra M.; MURPHY, William J.; O'BRIEN, Stephen J.; JACOBS, David S.; SPRINGER, Mark S.; TEELING, Emma C. A Family Matter: Conclusive Resolution of the Taxonomic Position of the Long-Fingered Bats, Miniopterus. S. 1558. Molecular Biology and Evolution . 2007-07. Roč. 24, čís. 7, s. 1558. doi:10.1093/molbev/msm076. (anglicky) 
  3. Lloyd 2005, s. 113.
  4. KENNEDY, Martyn; PATERSON, Adrian M.; MORALES, Juan Carlos. The Long and Short of It: Branch Lengths and the Problem of Placing the New Zealand Short-Tailed Bat, Mystacina. Molecular Phylogenetics and Evolution. 1999-11, roč. 13, čís. 2, s. 405–416. Dostupné online . doi:10.1006/mpev.1999.0660. (anglicky) 
  5. HAND, S. J.; MURRAY, P.; MEGIRIAN, D.; ARCHER, M.; GODTHELP, H. Mystacinid Bats (Microchiroptera) from the Australian Tertiary. S. 538–545. Journal of Paleontology . 1998. Roč. 72, čís. 3, s. 538–545. Dostupné online. ISSN 0022-3360. (anglicky) 
  6. HAND, Suzanne J.; BECK, Robin M. D.; ARCHER, Michael; SIMMONS, Nancy B.; GUNNELL, Gregg F.; SCOFIELD, R. Paul; TENNYSON, Alan J. D. A new, large-bodied omnivorous bat (Noctilionoidea: Mystacinidae) reveals lost morphological and ecological diversity since the Miocene in New Zealand. S. 235. Scientific Reports . 2018-12 . Roč. 8, čís. 1, s. 235. doi:10.1038/s41598-017-18403-w. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu mystacinovití na Wikimedia Commons