Myoglobin
Tento článek se bude věnovat tématu Myoglobin, vysoce aktuálnímu problému, který v posledních letech upoutal pozornost odborníků i laické veřejnosti. Myoglobin je předmětem četných studií a výzkumů kvůli svému vlivu na různé aspekty každodenního života, od zdraví po ekonomiku. V celém textu budou analyzovány různé aspekty Myoglobin, od jeho historie a vývoje až po jeho implikace v dnešní společnosti. Kromě toho budou prozkoumána možná řešení a návrhy na řešení výzev, které představuje Myoglobin v současném světě. Prostřednictvím multidimenzionálního přístupu má čtenáři nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi Myoglobin, a přispět tak k diskusi a pochopení tohoto fenoménu.
Myoglobin je monomerický protein obsahující jeden globin a navázanou hemovou skupinu. Vyskytuje se v některých svalech, kde plní v podstatě funkci hemoglobinu, totiž přenáší kyslík.[1] Skládá se z 153 aminokyselin.[2] Myoglobin v lidském těle vzniká v srdeční svalovině a v některých velmi výkonných kosterních svalech.[3] Na druhou stranu bylo zjištěno, že myši s vyřazenými geny pro myoglobin nemají problémy s přežitím a mají stejnou fyzickou kondici, jako jejich protějšky s funkčním myoglobinem.[2][3]
Evoluce
Vznik myoglobinu se vysvětluje duplikací genu před 600–800 miliony lety, přičemž z jednoho genu vznikl myoglobin a z druhého vznikl alfa-globinový řetězec hemoglobinu. Zajímavostí je, že gen pro myoglobin obsahuje velké množství intronů, tedy nekódujících sekvencí genu, jež jsou následně po transkripci vystřiženy.[1]
Reference
- ↑ a b ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. : Oxford University Press, 2006.
- ↑ a b RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ a b KUNERT, Jiří. K čemu potřebujeme myoglobin? . Vesmír 78, 72, 1999/2. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myoglobin na Wikimedia Commons
